0:00
0:00
Audit Jana Macháčka10. 2. 20143 minuty

Skotsko může mít buď nezávislost, nebo svoji banku

ECB: Některé slabé a oslabené regionální banky prý nemají žádnou budoucnost

Podle Huga Dixona si samostatné Skotsko nebude moci udržet britskou libru, jak si separatisté představují.  Důvodem je, že zbytek Spojeného království s tím nebude nikdy souhlasit. Leckdo chápe, proč by si v Edinburghu rádi udrželi libru než vlastní volně plovoucí měnu, která by znamenala menší stupeň ekonomické integrace se zbytkem Spojeného království (pro účely tohoto textu dále pouze UK) – 60 procent exportu a 70 procent importu je totiž se zbytkem UK.

Samostatná měna by také znamenala problém pro velikost skotského bankovního sektoru, jehož aktiva jsou dvanáctkrát větší než skotské HDP, což je zhruba dvakrát více než v Irsku, na Islandu a na Kypru - tedy předtím, než tyto země stáhl pod vodu právě kolaps přerostlého bankovního sektoru. Přijímat euro by také nepomohlo, protože by to vůči obchodu s UK byla stejná komplikace jako separátní měna.

K podobnému tématu se vyjádřil také editorial agentury Bloomberg. Podle něj může mít Skotsko buď nezávislost na UK, nebo svoji banku, která je příliš velká na to, aby mohla padnout. Obojí mít nemůže, resp. si to nemůže dovolit. Velikost skotské ekonomiky bude činit zhruba 150 miliard liber, ale The Royal Bank of Scotland (RBS) má 1,1 bilionu liber aktiv.

↓ INZERCE

Řešením by možná bylo přesunout sídlo banky do Londýna, což by sice znamenalo ztrátu pracovních příležitostí, ale z pohledu celkové finanční stability Skotska by to byl správný krok. Pokud chtějí Skotové opravdovou svobodu, musejí se zbavit RBS a přestat žádat ostatní národy, aby zachraňovaly jejich banky.

Zde nabízím čtenářům video z debaty v Knihovně Václava Havla, kde hovořím s ústavními právníky Janem Wintrem, Janem Kudrnou a kolegou Petrem Fischerem o tom, jak si prezident Miloš Zeman vykládá ústavu a prezidentské pravomoci.

Diskuse s ekonomy na iHNed.cz se tentokrát opět týkala rostoucích rozdílů v příjmech bohatých a chudých; zabývala se situací v USA, v Evropě i doma.

K tématu ještě zajímavý komentář z Reuters. Podle autorky jsou opatření prezidenta Obamy, který navrhl například zvýšení minimální mzdy pro státní zaměstnance, velmi slabá. Zvláště není na obzoru žádné opatření, které by mohlo vylepšit sociální prostupnost. Autorka Helaine Olenová upozorňuje, že školné na amerických soukromých školách je jen o pár tisíc dolarů nižší než průměrný příjem americké domácnosti.

V tomto článku ve Financial Times zvolila nová šéfka nového bankovního dohledu v Evropské centrální bance Daniele Nouyová velmi ostrou rétoriku: některé slabé a oslabené regionální banky prý nemají žádnou budoucnost a mělo by jim být povoleno zahynout. Podle FT je to příznak počátku tvrdého přístupu k supervizi.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026