Jak Američané nahodili vládu
Proč by si extrémisté nemohli říci, že příště to zkusí pořádně a o něco ostřeji?
Sloupek Lex deníku Financial Times vypočítává, že dopad uměle vytvářené fiskální nejistoty na roční růst amerického HDP je 0,7 procenta, což je poměrně dost vzhledem k tomu, že celkový růst se pohybuje okolo 2,5 procenta.
Dalším významným dopadem je, že Fed se také v důsledku fiskální nejistoty rozhodl prodloužit program kvantitativního uvolnění do poloviny příštího roku.
Politicky je podstatný závěr sloupku, kde autoři konstatují, že republikáni prohráli a nic si nevybojovali. Proč by si tedy extrémisté nemohli říci, že příště to zkusí pořádně a o něco ostřeji. Motivovat je může poměrně vlažná reakce trhů na celou krizi.
…
Bloomberg má sloupek o tom, jak je těžké vypnutou vládu znovu nahodit a některé vypnuté počítačové systémy se nahazují i osm hodin apod.
…
Thomas Wright z Brookings Institute píše ve sloupku pro Project Syndicate, že by se skupina zemí, kterou nazývá “periferní šestka”, měla dát dohromady, vytvořit v EU hlasovací blok a protlačit změny politik. Francie tam sice nevstoupí, ale bude důležitým spojencem. Na serveru eurointelligence.com však konstatují, že se to nikdy nestane. Itálie totiž neustále volá do světa, že není jako Španělsko - a Španělsko zase křičí, že není jako Řecko.
Mohamed El-Erian v FT konstatuje, že globální koordinace nikam nevede a představitelé nově vznikajících trhů jsou z toho frustrováni. Máme mulitirychlostní globální ekonomiky zatuhlé v nižším růstu, než kterého by mohly celkově dosáhnout, a vytvářejícím kapsy excesivní nezaměstnanosti. Posilují se nerovnosti v příjmu, bohatství a příležitostech. Sociální předivo společností se napíná.
…
A na agentuře Bloomberg se také podivují, že Nobelovu cenu za ekonomiku získal Eugene F.Fama z University of Chicago za hypotézu efektivních trhů, což lze považovat především po roce 2008 za vtipné. Společnost za zemi placatou už zanikla, tak tu máme alespoň tohle.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
