Éra globalizace byla vždy érou nestability
Moc se přesunula zpátky ke státu na mnoha frontách
Mark Mazower píše ve Financial Times o návratu moci národního státu. Levicoví kritici tržní globalizace prý v devadesátých letech předpokládali, že neziskové organizace přemůžou moc unavených státních institucí a vytvoří nové, živé a vibrující formy politické aktivity. Věřilo se, že nové technologie pomohou obejít stagnující státní instituce.
Neoliberální pravice zase doufala ve vzestup globálních financí, konec kapitálových kontrol a deregulaci bankovnictví, což vše dohromady mělo omezovat moc národních států.
Éra globalizace byla však vždy érou nestability, v devadesátých letech v Mexiku, ve východní Asii a v Rusku. Ale o deset let později připravil pád Lehman Brothers i Američany a Evropany o jejich víru v globální kapitalismus - a tato změna vnímání začala měnit věci.
Od té doby se moc přesunula zpátky ke státu na mnoha frontách. Koneckonců to byli daňoví poplatníci, kdo zachránil banky, a koneckonců to byly centrální banky a ministerstva financí, kdo dozoroval exit z krize. A vzrůstající sociální nerovnost dala vzniknout nechuti voličů vůči nadnárodním korporacím, které se vyhýbají placení daní.
Zvyšuje se tlak proti další liberalizaci obchodu. Putinovo posilování vojenských svalů pak dává najevo, že se státy bude třeba počítat v rozhodování otázek války a míru.
…
Leonid Beršidskij se na serveru Bloomberg zamýšlí nad tím, jaký je vliv devalvace národní měny na stabilitu zemí, které vyvážejí ropu a které mají být teoreticky postiženy prudkým pádem cen ropy.
Igor Sečin, šéf největší ruské ropné firmy Rosněfť, nedávno prohlásil, že Rusko nemá problém s tím, že cena ropy spadne na 60 dolarů za barel. Jak je to možné, když podle nedávného odhadu Deutsche Bank potřebuje Rusko cenu 100 dolarů za barel, aby mohlo financovat svoje rozpočtové potřeby?
Odpověď je prý stejná pro Rusko i pro další země OPEC. Co se opravdu počítá, jsou ceny v národních měnách, nikoli v dolarech, a země, která politicky unese devalvaci, není nijak zvlášť motivována snižovat produkci. Loni v lednu dostala ruská vláda za barel ropy 1720 rublů a dnes, když klesla cena ropy a rubl ztratil třetinu hodnoty, dostane 1775 rublů.
Rovněž autoritářské vlády v Alžírsku a Íránu vědí, že mohou snadno devalvovat a nepřijdou o rozpočtové příjmy, zatímco v případě omezení produkce přijdou o příjmy okamžitě.
Putin počítá s podporou nižší politické třídy a státních zaměstnanců - a ti kupují především zboží domácí produkce a do ciziny necestují.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
