0:00
0:00
Audit Jana Macháčka22. 4. 20144 minuty

Donald Tusk: Za energetickou unii

Žádná jiná postkomunistická země než Polsko negeneruje politiky, kteří jsou schopni mluvit jasně a představit vizi

Polský premiér Donald Tusk se rozhodl, že vystoupí ze stínu svého ministra zahraničí Radka Sikorského, který čas od času pronáší velké, významné a patetické evropské projevy. Publikoval důležitý článek pro britský deník Financial Times, ve kterém vyzývá, aby Evropa vytvořila energetickou unii, která jediná umožní protrhnout ruskou energetickou oprátku.

Po čase dal opět polský politik na stůl něco, o čem se bude diskutovat - a Polsko opět potvrdilo roli tahouna a lídra nových členských zemí EU. Autor v textu píše, že bez ohledu na to, jak se ukrajinská krize vyvine, je jedna lekce jasná: excesivní závislost na ruské energii oslabuje Evropu. Jsou to prostě základní kupecké počty. Dominantní dodavatel je dostatečně silný na to, aby zvýšil cenu nebo omezil dodávky. Evropa musí začít konfrontovat Rusko a vytvořit společné těleso, které bude nakupovat plyn pro celou Unii.

Až toho bude dosaženo, může Evropa přistoupit k dalšímu úkolu; začít rozbíjet ruský monopol a nastolovat podmínky svobodné konkurence. Ano, evropské vlády budou muset zaujmout jednotnou pozici. Ale takové koordinace už bylo přece dosaženo například v oblasti bankovní unie. Také to nejprve vypadalo, že bude obtížné dohody dosáhnout. Podobně využívá Unie agenturu Euratom pro pro nákup paliva pro jaderné elektrárny.

↓ INZERCE

EU se tak vrátí ke svým kořenům, protože na počátku bylo společenství uhlí a oceli. Ať již jde o uhlí, ocel nebo plyn, bezpečnost je pro Evropu důležitá. Energetická unie bude stát na solidaritě a společných ekonomických zájmech. Tusk vyjmenovává šest principů:

1. EU musí vytvořit mechanismus pro společné vyjednávání kontraktů s Ruskem
2. Vytvořit solidární mechanismus pro případ výpadku dodávek
3. U nejvíce závislých zemí musí EU pomáhat financovat další zásobníky plynu
4. EU nesmí klást překážky členským zemím ve využívání uhlí a břidlicového plynu
5. EU musí hledat nová partnery na dovoz plynu, třeba až v Austrálii
6. EU musí také pomoci osmi zemím na východ od svých hranic omezit závislost na Rusku

Nyní několik poznámek: První je asi nejvíc očekávatelná. Všimněme si, že žádná jiná postkomunistická země negeneruje politiky, kteří jsou schopni mluvit takto jasně, představit vizi a artikulovat vlastní zájem i za ostatní. Polsko má Tuska a Sikorského, ČSSD má Jana Kellera, který nás na billboardech uklidňuje, že nebude eurohujerem.

Z úst představitelů české pravice TOP09 jsou slyšet varování, že v nové geopolitické situaci budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a omezit sociální dávky apod. Dát impulz k vyšší integraci. Jeden velký zákazník budí větší respekt a dojedná také mnohem lepší cenu - i bez škrtání v dávkách. Podíl výdajů na armádu, který jsme slíbili spojencům, musíme plnit. Roury a zásobníky jsou ale dnes mnohem důležitější a účinnější než zbraně.

Co Tuskově projevu schází? Jakou solidaritu nabídnou země jako Polsko nebo my zemím jako Itálie či Španělsko, které hrozbu Ruska nepociťují? Co si Tusk myslí o německé „energiewende“, která jaksi nebere ohled na ostatní a činí jednostranné kroky, jež vedou k fragmentaci trhu?

A bankovní unie? Ta nemá to nejpodstatnější, tedy společný fond pojištění vkladů a společný fond pro rekapitalizaci bank; a nevíme ani, jak se nakonec osvědčí. Tohle Tusk všechno jistě dobře ví. Opravdový politik má ale představovat jasnou a razantní vizi. Polský premiér osvědčil, že takovým politikem je.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026