Co místo škrtů
Ekonom Paul De Grauwe píše na stránkách Vox EU, že finanční trhy vysílaly špatné signály vládám v eurozóně a se škrty a šetřením se to přehnalo. A přehnané šetření je riskantní, lidé zbytečně trpí, roste nezaměstnanost a zvyšuje se riziko rozpadu eurozóny.
Místo toho autor pro eurozónu doporučuje, aby se na jihu sice šetřilo, ale rozloženě a v dlouhodobějším horizontu. Sever Evropy má naopak provádět fiskální stimuly, aby vyrovnal deflační síly přicházející z jihu. Severní státy na to mají dostatek kapacity. Stabilizovaly podíl svého dluhu na HDP a mohou si dovolit schodky. Pokud podle Grauweho zvýší Německo svůj schodek až na tři procenta, podíl dluhu vůči HDP zůstane v Německu konstantní. Vzhledem k velikosti Německa by to přineslo dostatečný stimul pro eurozónu jako celek.
…
Edward Hadas se na Reuters pustil do finančních trhů jako takových, nikoli však pouze kvůli eurozóně, ale vůbec. Podle něj finanční trhy škodí a měly by být mnohem přísněji kontrolovány. Hadas prý nemá na mysli ani tržní ekonomiku, ani trh jako místo pro obchodní transakce, ani nepléduje proti finančnictví a bankovnictví.
Vadí mu otevřené finanční trhy s dluhopisy, měnami, akciemi, a to proto, že oceňování se řídí především iracionálními faktory a změnami nálady. Změny v ekonomice nedokážou vysvětlit pohyby na akciových trzích. Proč je například americký Standard & Poor’s 500 index na dvakrát vyšší úrovni než v roce 2009, zatímco americké HDP vzrostlo jen o osm procent? Proč se kurzy měn mění daleko rychleji než míra růstu HDP, úrokové míry a obchodní schodky? Výkyvy na akciových trzích vedou k přílišným excesům a nedostatkům kapitálu. Kurzy poletují příliš rychle, než aby firmy mohly rozumně reagovat. Ceny dluhopisů jsou stabilnější, ale podívejme se na obrovské emoční zvraty v eurozóně. Nejprve obrovské sebevědomí a potom nepřiměřená panika.
Podle Hadase mají samozřejmě finanční trhy i svou kladnou stránku. Ceny jsou otevřené a deklarované, přichází nový kapitál, lze likvidovat aktiva apod. Ale prospěch z toho je menší než to, co neoprávněná volatilita z ekonomiky odečte. Finanční trhy jsou také spojovány se svobodou a svoboda je dobrá věc. Jenže co když je svoboda především zneužívána?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
