Sudetští Němci poprvé v Česku
Česko-německé vztahy jsou svědkem přelomového okamžiku. Křesťanská sudetoněmecká organizace Ackermann-Gemeinde totiž své členy a příznivce poprvé svolala na své výroční zasedání na území České republiky. Od soboty do úterý tak budou desítky sudetských Němců rokovat v Plzni.
„Je to naprosto přelomová zpráva pro česko-německé vztahy,“ komentuje plán, uspořádat sudetoněmecké setkání v Česku korespondent německého prestižního deníku Süddeutsche Zeitung Klaus Brill.„Členové společenství Ackermann vždy byli jiní než jejich kolegové ze sudetoněmeckého Landsmanšaftu. Snažili se o smíření a jako první sudetští Němci také začali veřejně a otevřeně mluvit o nacistických zločinech druhé světové války,“ doplňuje Klaus Brill. Nápad uspořádat své pravidelné setkání na českém území formulovalo představenstvo Společenství Ackermann už před pěti lety. „Nejprve jsme ale měli strach, jak by reagovali naši členové a jestli by to pro ně nebylo moc emotivní. Proto jsme s realizací pár let počkali,“ říká jednatel Ackermann-Gemeinde Matthias Dörr. Minulý rok proto organizace během tradičních Sudetoněmeckých dnů otevřela diskusi o možném setkání v severních Čechách, sklidila však kritické reakce a nařčení z provokace. Sami členové místo letošního zasedání přijali pozitivně, do Plzně jich o víkendu přijede dokonce víc než na poslední setkání před třemi lety v německém Erfurtu.
Česká strana neprotestuje, ale mlčí. Hejtmanka Plzeňského kraje Milada Emmerová na pozvání Ackermannů vůbec nereagovala a plzeňský primátor Pavel Rödl Respektu řekl, že chtěl sice přijít, ale že mu organizátoři poslali pozvánku na poslední chvíli a čtyři dny před konáním akce ještě nevěděl, jestli tam „pošle svého náměstka nebo někoho z Rady města“. Podle jednatele Společenství Ackermann byla však pozvánka i pozvání k řečnickému pultu odesláno už v lednu.
Křesťansky orientovaná Ackermann-Gemeinde už od svého vzniku v roce 1946 pravidelně vybočovala ze středního proudu sudetoněmeckých organizací a místo hlasitých požadavků po odškodnění se snažila o navázání přátelských kontaktů s českou stranou. Například Německá biskupská konference vydala v roce 1990 žádost o odpuštění a adresovala je českým biskupům. Ti dopis opětovali, projevili odpuštění a vyslovili také žádost o odpuštění za vyhnání Němců z českých zemí. Tuto iniciativu výrazně podpořil i tehdejší československý prezident Václav Havel. Na rozdíl od ostatních sudetoněmeckých organizací také Společenství Ackermann před deseti lety založilo svou českou pobočku. K mírnějšímu sudetoněmeckému proudu se například řadí také sociálně-demokratická Seliger-Gemeinde, radikálnější hlasy byly naopak vždy slyšet z řad malé (ale o to hlasitější) organizace Witikobund. Všechny sudetoněmecké organizace očekávají výsledky setkání na české půdě s velkým napětím.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
