Hybridní válka a moderní zbraně udělaly frontovou linii s Ruskem z celé Evropy
Zbytek kontinentu by si měl vzít příklad z Pobaltí, kde jsou na nové bezpečnostní hrozby připraveni, tvrdí novinář Oliver Moody ve své knize
Zpravodaj britského deníku The Times v Berlíně Oliver Moody letos vydal knihu s názvem Baltic: The Future of Europe (Pobaltí: budoucnost Evropy), ve které ukazuje, jak státy tohoto regionu dokázaly přerodit a modernizovat armádu a připravit ji na možný konflikt s Ruskem. Vznikla na základě desítek rozhovorů s předními politiky, příslušníky armády i představiteli občanské společnosti a schopnost "zemí z okraje Evropy" v ní kontrastuje se západními mocnostmi, které dosud v Evropě udávaly směr. V rozhovoru pro Respekt tak Moody vysvětluje, jak se i „zbytek“ kontinentu musí změnit - a co konkrétně se od Finska nebo Litvy můžeme přiučit.
Píšete, že geopolitickou avantgardou Západu je nyní Pobaltí, které také nazýváte „továrnou pro budoucnost“. Co je podstatou toho fenoménu?
Zvykli jsme si vnímat region okolo Baltského moře jako Achillovu patu NATO, místo, kde je Evropa nejvíce zranitelná. A to je pravda. Ale zároveň chci svojí knihou myšlenku obrátit – a říct, že je to také místo, kde je Evropa nejsilnější z hlediska společenské a politické připravenosti převzít iniciativu. V posledních letech jsme opakovaně viděli, že tyto převážně malé země byly ochotné a schopné dělat věci, na které jsou větší země příliš opatrné nebo konzervativní, čímž za sebou stáhly zbytek Evropy.


Co konkrétně dokázaly?
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy České zbraně pro Ukrajinu
Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku ČT Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny.
Klimatické hnutí: Co udělali příznivci ekologické politiky špatně?
Do Tater proniká politika
K Téryho chatě ve Vysokých Tatrách se dá dostat jedině pěšky. Závěrečná etapa vedoucí strmým kamenitým srázem je poměrně namáhavá, ale kdo se vyškrábe až do nadmořské výšky dvou tisíc metrů, toho odmění působivý pohled: více než sto let stará chata stojí na skalnaté planině mezi horskými plesy, nad nimiž se z jedné strany vypíná Lomnický a z druhé pak Ledový štít. Téryho chata se v posledních dvou měsících stala dějištěm sporu, který hýbe nejen Tatrami, ale celým Slovenskem.



















