Inflace, zdražení paliv, obrana Ukrajiny. Proč Evropa s obavami sleduje další Trumpův „nemilosrdný hněv“

Děje se to znovu a znovu: Írán, Venezuela, Sýrie, Nigérie, Somálsko, Irák, Jemen a zase Írán. Donald Trump sice odstartoval svůj druhý mandát s tím, že se stane největším mírotvorcem, ale za dobu jeho trvání už stihl nařídit útoky na sedm zemí. A stejně jako během dosavadních 14 měsíců jeho panování, i tentokrát, při dalším útoku na Írán, je Evropa od rozhodování o vojenských akcích svého největšího spojence odstřižená. Lídrům Unie nezbývá než s tradičním znepokojením (stejně jako to dělají zhruba každé dva měsíce, s každým novým americkým útokem) situaci sledovat a apelovat na dodržování mezinárodního práva, zejména ochranu civilistů.

Navíc je v otázce útoku na autoritářský islamistický režim v Íránu nejednotná – Španělsko v čele s premiérem Pedrem Sánchezem akci odmítlo s tím, že si „nemůžeme dovolit další vleklou a ničivou válku na Blízkém východě“. Německý kancléř Friedrich Merz sice také varoval před důsledky vleklého konfliktu, ale zdůraznil, že „navzdory úsilí USA“ Írán nesouhlasil s jadernou dohodou ani se nezavázal omezit svůj raketový program. Trump tak podle něj dělá to, co Evropa sama nedokáže.

Francie, Německo a Velká Británie prohlásily, že na úderech na Írán neměly žádný podíl, současně ale naznačily, že by v určité fázi mohly sehrát podpůrnou roli po boku Spojených států a Izraele. Ve hře je podle nich i pomoc při operacích, které by měly zabránit Teheránu v dalším nasazení raket a dronů – tedy zásahu zaměřeném přímo na infrastrukturu, odkud jsou tyto zbraně odpalovány.

„Evropská neschopnost udržet pod kontrolou vlastní sdělení není nijak překvapivá. Od vrtkavých cel až po vojenské kampaně bez jasně stanovených hranic americká politika ukazuje, že hlavní slovo má Washington. Spojenci s nelibostí zjišťují, že svět se točí podle Donalda Trumpa – a oni se mu musejí přizpůsobit,“ píše v komentáři šéf francouzské redakce The New York Times Mark Landler. Zároveň poukázal na to, že Evropa si zvykla nerozhodovat o geopolitických událostech, které ji přitom mohou významně ovlivnit – nebo dokonce ohrozit. Válka v Íránu má už teď enormní vliv na rostoucí ceny plynu a ropy a může razantně omezit i schopnost Ukrajiny bránit se Rusku.