Když ANO říká NE
Komunální volby odhalují vratké základy Babišova hnutí
Výlohy s modrými rámy jsou zatažené roletami, dovnitř není vidět ani přes skleněné dveře kryté neprůsvitnou fólií. Krajskou kancelář hnutí ANO v pražských Vršovicích zdobí jen malý plakát „Říkám – ANO, bude líp“. Ačkoli jsou úřední hodiny, dveře jsou zamčené. Po zaklepání otevírá žena středního věku: „Tady vám nikdo žádný rozhovor teď před volbami neposkytne. Obraťte se na tiskovou mluvčí.“
Velká kancelář vypadá dost nezabydleně, ani u jednoho ze tří stolů s počítačem nikdo nesedí. Vtom vchází do dveří muž v červené bundě, krajský manažer a místopředseda ANO na Praze 10 Pavel Plesník. Rozhovor o pražském ANO odmítá stejnými slovy: „Obraťte se na mluvčí.“ Pak se oba věnují ženě, která vchází se slovy: „Posílá mě paní doktorka, chtěla bych pomoci. Nejsem členka, sympatizuji.“


Paní doktorkou je myšlena předsedkyně ANO v Praze Radmila Kleslová. Ta sedí o kousek dál, na radnici Prahy 10. Je tu místostarostkou, původně za ČSSD, od letošního února za ANO. „Paní doktorka nemá čas, právě jde na jednání rady,“ říká sekretářka. „Nechte mi tu telefon, určitě se ozveme.“
Nikdo od předsedkyně Kleslové se ale neozve. Zato hned volá bývalý manažer PR a marketingu skupiny Agrofert, teď mluvčí ANO Vladimír Vořechovský. Opakuje totéž co krajská kancelář – s dotazy se obracejte na mě.
Tahle scénka je pro hnutí ANO typická. Čím víc se blíží komunální volby, tím víc se ukazuje, že hnutí, které boduje v průzkumech (podle TNS Aisa pro ČT by s 25 procenty volby vyhrálo, druhá ČSSD má o osm procent méně), je značně neprůhledný a směrem k veřejnosti velmi nesdílný projekt. Zatímco u sněmovních voleb, kde se sestavovalo 14 kandidátek, i u evropských, které vyžadují pouze jedinou kandidátní listinu, se tyto rozměry mladého hnutí miliardáře Andreje Babiše ještě dařilo maskovat, blížící se komunální volby je však ukázaly v plném světle.
Logicky. Obcí je v Česku přes šest tisíc, a i když ANO nakonec kandiduje jen v 850 z nich, potýká se s mnoha problémy: pražská centrála vyhazuje kandidáty a ruší celé kandidátky, v regionálních organizacích propuká mezi nesourodým osazenstvem boj o moc.
U komunálních voleb může mít na startu problém s naplněním kandidátek každá strana. To, jak ho řeší ANO, ale ukazuje velmi znepokojivý obraz. Nejpopulárnější strana porušuje zavedená pravidla hry, o všem rozhoduje hrstka vyvolených a situace ve straně je zcela nepřehledná. Nejen veřejnost, ale dokonce ani členové dnes nejsou schopni odhadnout, co případní vítězové voleb se svým mandátem vlastně udělají.
Personální zemětřesení, příbuzní na kandidátkách, stranické organizace o pár členech, davy čekatelů. O hnutí ANO před komunálními volbami čtěte v novém Respektu 38/2014, který vychází v pondělí 15. září (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















