0:00
0:00
Z nového čísla5. 1. 20132 minuty

Buřiči, kteří milují Facebook

Největší sociální síť současného světa logicky přitahuje i nejrůznější radikály a buřiče. Milují anonymitu a hru s identitou a pod tímto závojem si rozhodně neberou servítky.

Vztek se obrací proti všemu možnému – včetně politiky. Nápady a výzvy – třeba k defenestraci politiků – se mnohdy pohybují na hraně zákona. V nejrůznějších skupinách volajících po svržení vlády jsou už on-line propojeny desetitisíce Čechů. Přinášíme portrét čtyřz nich, kteří mají odvahu promluvit veřejně.

Tři hodiny. Přesně tolik času tráví s modrobílými okny denně Michaela Julišová. Dává přes něj například vědět, že vůdci této země provozují „genocidní politiku“ a jsou „mafiáni, bankovní krysy a individualisté, kteří nikdy nepocítili potřebu pro své okolí něco vykonat“ – a měli by odstoupit.

Své názory na politiku prokládá paní Julišová on-line fotkami romantických zátiší, citáty o lásce – a erotickými vzkazy typu „sex je posvátný a neměli bychom ztratit ani minutu“. V kombinaci s mladistvě vyhlížející profilovou fotkou člověk snadno nabude dojmu, že stránky spravuje středoškolačka s poměrně široce rozkročenými zájmy. „To je jen tak na odlehčenou,“ komentuje se smíchem lechtivé vzkazy elegantně oblečená čtyřicátnice při setkání v kavárně v centru Třebíče, kde žije.

↓ INZERCE

Posledních dvanáct let je paní Julišová v domácnosti a stará se o syna. Velkou část volného času vyplňuje – kromě třeba studia italštiny – právě brouzdáním po internetu. Facebooku propadla před dvěma roky, zlákalo ji, jak je interaktivní, baví ji na něm diskutovat. Zapnutý ho má prý celý den a aktivně se na něm pohybuje okolo pěti hodin denně. „Přátelí“ se on-line s asi sedmi sty lidmi, ráda pročítá jejich příspěvky. Sleduje třeba profil levicové aktivistky Ilony Švihlíkové nebo Václava Bělohradského, pročítá také širokou škálu webových portálů od Deníku Referendum po Novinky.cz a články, které ji zaujmou, potom sdílí také na svém profilu.

banner Respekt zamcene Autor: Respekt

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026