Shniješ zaživa

RESPEKT 47/2010

Děkuji autorce, že se pokusila rozkrýt kauzu vyhrožování mezi brněnskými filozofy v širších souvislostech a zmínila se i o alibistickém postoji děkana Kroba a proděkana Zouhara.

V pasáži, kde je řeč o posudku, který Jan Zouhar ještě jako „vědecký ateista“ v roce 1985 vypracoval na knihu Ivy Kotrlé, Svobodová smířlivě konstatuje, že podobné texty „ze současných akademiků před lety podepisoval kdekdo“. Taková formulace je ovšem nespravedlivá k těm, kdo za normalizace působili v akademické sféře, a přesto si s režimem nezadali, a obchází to, o co v případě posudku šlo. Přispěl totiž k odsouzení disidentů Zdeňka Kotrlého a Petra Kozánka k podmíněnému trestu 10 měsíců za tzv. poškozování republiky v zahraničí. Zouharův posudek mohl ohrozit i autorku Ivu Kotrlou, jak naznačuje postup poručíka StB Antonína Sokola proti ní, ale také spisovatele Zdeňka Rotrekla, který prožil 13 let v komunistických lágrech a jemuž se přesto Zouhar nerozpakoval vytýkat „zkreslování 50. let“. Že Zouhar zastává funkci proděkana FF MU s přestávkami od roku 1987 dodnes, je neuvěřitelné. Postoje děkana i proděkana v Horynově kauze nastolují otázku po oprávněnosti jejich rezignace. Pokud tak sami neučiní, měl by se do věci vložit akademický senát FF, jehož současná apatie je udivující.

Rudolf Vévoda