Poslušné holky nebudou v pohodě
Na Berlinale soutěží́ první film Julie Černé Ká́men Osudu a ukazuje, že s upřímností se dá dojít i na velký festival
„Nyní vidím, že zde pro mě není místo v tomto domě. Mám teď spoustu volných chvil, chybí mi cítit pocity, které jsem nezažil,“ zpívá si polidštěný Kámen v krátkém animovaném filmu Kámen Osudu. Pocit, který zažívá jeho autorka, studentka pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové (UMPRUM) Julie Černá, je jednoduše radost. Její bakalářský absolventský snímek měl právě v těchto dnech premiéru na prestižním filmovém festivalu v Berlíně v krátkometrážní soutěži Berlinale Shorts. Pokračuje tak série úspěšných let, v nichž se tuzemské (často studentské) animované filmy objevovaly – byť v jiné sekci, zaměřené na mladé a dětské publikum – na programu této velké evropské přehlídky, která v německé metropoli právě vstupuje do druhé poloviny.
Okraj světa
Pro čtyřiadvacetiletou autorku je to premiéra na mezinárodní scéně. Nebude na ni ale sama. V delegaci k filmu pojede i hudebnice, vizuální umělkyně, mystifikační performerka a doktorandka na pražské AVU Johana Novotná (už zhruba dekádu zasvěceným na scéně známá jako Johuš Matuš). K filmu o putování za sebepoznáním složila na text Julie Černé hudbu a nazpívala písničku, kterou si Kámen prozpěvuje. Poznaly se před několika lety přes sociální sítě. Černá se v té době chystala ještě v rodné jihomoravské Strážnici na odchod za studii do Prahy. „Zaujalo mě, že chovala husu,“ říká vesele Johana Novotná. „Jmenovala se Marína, vychovala jsem ji od mláděte a teď na salaši na Moravě obšťastňuje turisty,“ dodává se smíchem Černá.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.