Spolu pronásleduje rozpor nad zásadními tématy

Všichni, kdo se v říjnových volbách chystají podpořit některou z vládních stran, patrně nebudou patřit k nejnapjatějším čekatelům na zveřejnění volebního programu. Asi se dá jen těžko čekat, že by vládní politici předváděli něco jiného, než o co se pokoušeli v posledních čtyřech letech, kdy byli u moci.

Přesto je namístě otázka, jestli mohli v minulém období skutečně předvést všechno, co „umí“. Odpověď těžko může být jiná než opatrně záporná. Důvody jsou primárně dva: válka na Ukrajině zásadně zamíchala plány na rozpočtovou odpovědnost. Druhým důvodem, který nelze okecat, jsou rekordně dlouhé parlamentní obstrukce, jimiž opozice blokovala většinu pokusů vlády o prosazení vlastní politiky. 

Otázka, co by vládní strany prosazovaly, pokud by měly volnější ruce a víc času, tedy jistou zvědavost vyvolává. To je třeba přiznat i na úvod čtení volebního programu Spolu, který byl zveřejněn minulý týden. Problém je, že zvědavost vyprchá mnohem dřív, než dočteme na konec. Velmi rychle je totiž z obsahu i stylu patrné, že program Spolu jako hlavního soupeře Andreje Babiše míří na lidi, kteří jsou spokojeni s tím, co mají. Každý, kdo chce něco navíc, odejde nejspíš z programové nabídky Petra Fialy a spol. v menších či větších rozpacích. 

Rozumnou policii