Myslet si, co chci
Uhrančivý román o afrických vojácích v první světové válce
Louis Faidherbe měl hodně snů i ambicí. A spoustu z nich si francouzský generál a kolonizátor také splnil. Jeho jméno bude navždy spojeno se Senegalem a celou západní Afrikou: byl to on, kdo z relativně malé africké državy v půlce 19. století vytvořil jednu z ústředních francouzských kolonií, která se stala vzorem pro další dominia a centrem koloniální federace Francouzské západní Afriky. Obsazení značného území dnešního Senegalu a dalších oblastí v údolí řeky Niger nicméně nevymyslel sám – naplňoval plán, za nímž stála vlivná obchodní společnost Maurel & Prom, které neušel potenciál podnikání s arabskou gumou a arašídy, pro něž se senegalská delta skvěle hodila.
Ne každou akci ale Faidherbeovi diktoval hospodářský a obchodní zájem. Při realizaci ekonomických vizí francouzského impéria narazil na praktické problémy, s nimiž si musel poradit sám: třeba na odpor původního obyvatelstva či expanzivní plány jiných evropských mocností. Obojí vyžadovalo značnou vojenskou sílu rozprostřenou na velkém a neznámém území. Faidherbe přišel s jednoduchým plánem vycvičit podrobené domorodce ve vojáky francouzské armády, proměnit Afričany v bílou sílu. V roce 1857 se tak zrodili tirailleurs sénégalais, senegalští střelci, jednotky složené z mladých farmářů a kmenových příslušníků. Vojsko navzdory názvu postupně přerostlo Senegal a začlenilo do svých řad původní obyvatele všech francouzských kolonií – z nichž mnohé taky pomohlo dobýt a udržovat. V první světové válce bylo na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.