Nejlepší třicítka
Vídeň zase vyhrála žebříček nejpříjemnějších měst pro život, který dělá Economist Intelligence Unit (EIU), sesterská buňka týdeníku The Economist. Za posledních pět let skončila Vídeň v čele tabulky třikrát. Pro čtenáře Respektu není premiant mezi městy neznámý, kolega Tomáš Lindner byl ve Vídni na reportáži opakovaně hledat odpověď na otázku, proč právě rakouská metropole. Chcete-li si to se začátkem dovolených připomenout, stačí jít do archivu časopisu na webu Respektu.
Kritéria žebříčku se nemění, pořád se hodnotí hromadná doprava, zeleň, dostupnost škol a školek a další známé věci. Přibylo ale hledisko covidu, a sice, jak s danou metropolí zamávala koronavirová pandemie. Tenhle rozměr pomohl jednomu z největších „skokanů“ roku – Bruselu. Belgické hlavní město si polepšilo o dvaadvacet příček a dostalo se do nejlepší třicítky, skončilo čtyřiadvacáté. Brusel měl podle EIU dobře nastavenou základní infrastrukturu testovacích a očkovacích center. Mimo jiné proto je proočkovanost obyvatel Bruselu vysoká, téměř tři čtvrtiny lidí nad 12 let věku mají ukončenou vakcinaci.
Covid ale přinesl jiné změny do života města, které Brusel vytáhly na žebříčku. Začalo se tu opravdu hodně jezdit na kole. Už před pandemií zavedlo město třicetikilometrovou rychlost v ulicích, takže na kola nasedli ti, kdo se předtím báli na silnice. Během lockdownů, kdy jízda na kole byla často jediný povolený sport a člověk se vyhnul riziku nákazy v metru, přibyli další. Firmy navíc vyšly vstříc svým…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
