„Dávám tomu pár let, pak to zavřu.“ Obecní hospoda, kdysi srdce každé vesnice, dnes bojuje o přežití

Neokázalý půvab starého venkovského lokálu dýchne na návštěvníka hostince U Hada v severočeských Horních Habarticích během první půlvteřiny. V mírném šeru se matně leskne klasický nerezový výčep, na stěnách visí ohmatané kytary. Už něco pamatují, stejně jako celý omšelý interiér. Půllitr točené desítky Březňák stojí 30 korun, což je nejnižší cena v širokém okolí, přesto však lokál v pátek odpoledne na začátku června zeje prázdnotou.

V přilehlém „tanečním“ sále není o moc živěji – u stolu sedí osamělá dvojice štamgastů s dětmi, pár dalších hostů usrkává pivo v dřevěné přístavbě, která slouží jako kuřárna. „Pár lidí ještě dneska přijde, ale žádná velká sláva to nebude,“ říká Ladislav Donát (53), dlouholetý hostinský a zároveň starosta čtyřsethlavé obce, která se rozkládá v údolí říčky Bystrá nedaleko Děčína.

Ještě před pár lety tu přitom každý pátek bývalo tak rušno, že si pomalu nebylo kam sednout. „Museli vám tu držet místo,“ vzpomíná Lukáš Štětina, jeden z dvojice štamgastů v sále, na časy, kdy se tu potkávali staří i mladí a nevázaná zábava se často protáhla až do rána. Tyhle časy jsou ale pryč. První odliv hostů přišel v roce 2017 po zákazu kouření v restauracích, mnohem drtivější ránu však podniku o pár let později zasadila covidová pandemie.

„Lidé si tehdy odvykli chodit do hospody. Někteří přestali pít a začali sportovat a žít zdravě, jiní si nakoupili pípy, začali pít doma a po covidu už se nevrátili. A dnešní mladí pivo nepijí, radši si dají energeťák a jointa na benzince. Hospoda je nezajímá,“ shrnuje hostinský změny posledních několika let.