Zemřel Milan Knížák: výtvarný vizionář, kterého lidé buď milovali, nebo nenáviděli

V našich moderních kulturních dějinách nenajdeme příliš mnoho tak rozporuplných postav, jakou byl Milan Knížák. Na jeho - ať už pozitivním či negativním - přínosu scéně se lidé neshodovali za jeho života a jistě se na něm neshodnou ani poté, kdy v neděli ve věku 86 let tento geniální výtvarník, nezapomenutelný pedagog a autoritářský ex-šéf Národní galerie zemřel. 

Prosím, kokrhejte 

Na aktuální výstavě Barvy nesouhlasu v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích jsou k vidění některá Knížákova díla z konce šedesátých let. Výstava mapuje zdejší výtvarnou scénu, která se odmítla sklonit před komunistickým režimem a řídila se i v totalitní době čistě tím, čím se chtěli výtvarníci a výtvarnice zabývat – nikoli tím, co po nich chtěla strana a vláda. 

I v tomto svobodomyslném proudu přitom Milan Knížák představoval zcela svébytnou jednotku, která byla v chápání umělecké svobody proti většině lidem ještě o pár kroků napřed. Minimálně od 16. prosince 1964. Tehdy byl čerstvě vyhozen z Akademie výtvarných umění a pražskou veřejnost šokoval akcí u zdi Právnické fakulty, kde si na chodník položil kus papíru.