Tajemní denisované

Jeskyně plná zubů. Takový byl první dojem mezinárodního týmu archeologů, když v roce 2018 narazili na vápencovou jeskyni Tam Ngu Hao 2 (zvanou též Kobří jeskyně) v severním Laosu. Mezi téměř dvěma stovkami zubů, které patřily nejrůznějším zvířatům včetně prasat, jelenů, tapírů, medvědů, nosorožců a vyhynulých stegodonů, se jeden vymykal: malá, nedostatečně vyvinutá stolička připomínající zuby zástupců rodu Homo.

Nález publikovaný letos v květnu vyvolal v odborných kruzích nadšené ohlasy. Datování totiž ukázalo, že stolička pochází z doby před přibližně 150 tisíci lety, tedy před příchodem moderních lidí do této oblasti, což překvapilo i samotné objevitele. Zpočátku si mysleli, že by mohla patřit druhu Homo erectus, který žil v Asii před přibližně dvěma miliony až 100 tisíci lety. Podle vědců je na to však příliš složitá, a přestože má některé společné znaky se zuby neandertálců, je také „velká a trochu zvláštní“. Mnohem více tak připomíná zuby denisovanů, vyhynulých, teprve nedávno objevených lidí, kteří měli vskutku neobvykle velký chrup – snad proto, že kromě masa jedli i hodně syrových rostlin.

Jelikož se stolička ještě neprořezala, vědci usuzují, že pravděpodobně patřila dítěti ve věku tří až osmi let. Analýza bílkovin v zubní sklovině, která dokáže identifikovat pohlaví, pak odhalila, že šlo nejspíše o dívku. Pokud denisovský původ zubu potvrdí plánovaná analýza DNA, půjde teprve o třetí lokalitu s pozůstatky denisovanů, navíc první v…