Ode zdi ke zdi
Kolébka liberálních ekonomických reforem se má stát i jejich hrobem. Nebo možná ne.
Chile je země s divnou pověstí. Na jedné straně vzpomínky na vojenský převrat generála Pinocheta se vší jeho brutalitou s tisíci umučených a povražděných odpůrců. Na druhé straně nejvyspělejší a nejbohatší latinskoamerická země, nepochybně z velké části kvůli ekonomickým reformám nařízeným týmž diktátorem. Na jedné straně po pádu diktatury třicet let vzorného demokratického střídání středopravých a středolevých vlád. Na druhé straně dramatické protesty vedené studenty, hořící auta, převrácené autobusy. V Chile to mohutně vřelo v roce 2011, 2012, 2013, 2015 a 2016. Studentské protesty za bezplatné univerzity a další školské reformy předloni vystřídaly mohutné demonstrace za hlubší změny celého systému. Výsledkem neutuchajících násilností bylo nakonec svolání ústavodárného shromáždění, jehož cílem je nová ústava, zásadně jiná než ta dnešní, na jejíž vznik dohlížel právě ještě Pinochet.
A změny to mohou být zásadní. „Chile bylo kolébkou neoliberalismu a bude také jeho hrobem,“ pronesl letos na jaře Gabriel Boric, vůdce studentských nepokojů v roce 2016 a dnes prezidentský kandidát. Boric narážel právě na „pinochetovské“ protržní reformy, jež se později staly vzorem pro ekonomickou transformaci leckde ve světě, včetně postkomunistické střední Evropy. Svou výhrůžku pronesl ve chvíli, kdy byl nominován jako kandidát do letošního klání o nejvyšší úřad v zemi. Rychle se vyhoupl do čela průzkumů a vše naznačovalo, že země kráčí ke skutečně hluboké proměně své podstaty.
V již…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
