0:00
0:00
Agenda30. 5. 20213 minuty

Za modrou čarou

Astronaut

Je docela neuvěřitelné, jaký vliv na kvalitu života může mít trocha modré barvy ve tvaru čáry nastříkaná na vozovce. Ano, myslíme tím vyznačenou parkovací zónu, a to jednu zcela konkrétní, na pražském sídlišti Prosek. Začala tu platit od dubna a stačily dva měsíce, aby se díky ní svět pro obyvatele paneláků dost změnil k lepšímu.

Naše téměř osmdesátiletá sousedka vysadila loni na travnatém plácku před svým přízemním bytem magnolii, lísku a oleandr. Ani jedna rostlina nepřežila letošní jaro, všechny polámali řidiči, jejichž zaparkované vozy pravidelně večer oblehla druhá řada parkujících aut a oni se tak ze svého stání nedostali jinak než přes chodník a přes trávníky, přičemž pod koly drtili vše, co na nich rostlo. Sousedka se před očima měnila v nešťastnou popudlivou bytost, stále na stráži a připravená vyběhnout z bytu k další hádce s dalším bezohledným řidičem. Ne že by ona sama a náš vchod byly v tomhle ohledu proseckou první obětí: jezdit přes trávníky, ať už z parkovacího místa nebo pro zkrácení cesty někdy jen pár metrů od oken bytů, se v některých ulicích zdejšího sídliště stalo normou už dávno. Aut parkujících v „druhých řadách“ na Proseku byly denně stovky a bralo se to jako normál, dokonce i u městské policie. Kolem popelnic i míst na tříděný odpad se válelo velké množství odpadu, protože popeláři se k nim někdy přes zaparkované vozy nedokázali dostat.

Přebytek vozidel, odpadky, polámaná zeleň vyvolávaly řetězovou reakci. Nepotřebné věci, včetně nábytku a praček, se v posledních dvou letech vyhazovaly prostě kousek před dům. Přesvědčení řidičů, že mají nezadatelný nárok své auto odstavit zdarma kdekoli blízko bydliště či místních dvou stanic metra, devastovalo prosecký veřejný prostor i jeho obyvatele.

↓ INZERCE

Modrá čára to během týdne začala měnit. Parkovat v jí vymezeném prostoru stojí místní dvanáct set korun měsíčně, pro „přespolní“ od čtyřiceti do osmdesáti korun za hodinu. Prostor vymezený modrým pruhem umožnil městské policii bez vytáček postižených pokutovat každého, kdo stojí mimo nebo kdo nezaplatil. Policie to dělá dennodenně. Od počátku dubna „přebytečná“ auta zmizela a řidiči jezdí jen po silnici. Zmizely také odpadky, vyrostla tráva a sousedé se už při náhodných setkáních nezásobují podrážděnými stesky na všeobecný nepořádek, ale probírají politiku, počasí nebo své psy – jejichž výkaly mimochodem zmizely z chodníků také.

Přebytek vozidel, odpadky, polámaná zeleň vyvolávaly řetězovou reakci.

Pořádek v parkování a pravidelný odvoz odpadků zřetelně zapůsobily na vědomí obyvatel paneláků. Je přece jen trapnější vyhazovat věci do uklizeného prostoru než do toho zaneřáděného. Navíc, když si za ten pořádek připlácíme sami parkovným. Dva měsíce za modrou – a na Proseku je skoro čisto.

A kam zmizela přebytečná auta? Studie pražských městských úřadů říkají, že vznik parkovacích zón odsune auta dál od centra Prahy, do míst, kde je dostupná MHD. Odsunutí aut z Proseku tudíž hrozilo parkovací kalamitou v okrajových, ale metrem dostupných Letňanech. Takže tam od dubna zavedli parkovací zóny také. Část řidičů si pak podle studií zkušenosti Prahy 8 zaplatila parkovací místa v odstavných zónách u stanic metra a část jich nouze parkovacího prostoru přivede do pražské MHD, kterou se dá dostat do centra ze širokého okolí metropole. Takže čerstvé modré pruhy na Proseku mohou být také drobným příspěvkem ke kvalitě života v celé metropoli.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Respekt Obchod

Přejít do obchodu
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně, 10.3. 2026

Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně

Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.

"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.

Milan Jaroš10. 3. 2026