Kultura/mix
DĚLNÍCI KULTURY
Kytary jsou zpátky, baby! hlásá titulek The New York Times z minulého týdne. Neznamená to, že hitparády začaly opět bořit rockové kapely, ale opravdu to, že poptávka zákazníků po šestistrunném nástroji vylétla do nečekaných výšin. Přitom ještě před třemi lety věštil list The Washington Post elektrické kytaře smrt a legendární firma Gibson se obávala krachu. Ovšem půl roku probíhající globální pandemie, která ohrozila mnoho oborů podnikání, přináší nečekané poznání, že pro mnohé lidi se tento nástroj stal v karanténě společníkem i psychickou oporou.
Ze zájmu jsou paf i lidé přímo z branže. „Překonali jsme hodně rekordů,“ cituje článek Andyho Mooneyho z firmy Fender Musical Instruments Corporation, která mimo jiné od roku 1954 vyrábí ikonický model Stratocaster neodmyslitelně spjatý s rockovou hudbou. „Bude to rok s největším objemem prodejů v historii Fenderu, zažili jsme rekordní dny dvouciferného růstu a prodejů vybavení pro začátečníky. To je něco, co bych si ještě v březnu vůbec netipnul.“
Nejedná se jen o zábavu pro pamětníky zašlých časů – mezi novými hráči na kytaru je nezanedbatelný podíl mladých. Spousta lidí, která si říkala, že někdy v budoucnu, až budou mít čas, se začnou učit hrát na nějaký hudební nástroj, najednou neměla důvod to odkládat. Karanténa začala přát rukodělným činnostem, cottagecore estetice a více se četlo. Hraní na kytaru se stalo terapeutickou činností; způsobem, jak se zabavit i zaměstnat. Společně s tím…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.