Soběstačnost?
Dá se vůbec řešit problém, pokud ani neumíme správně nazvat dotyčnou položku ve statistikách? Exemplárním příkladem budiž debata o poslaneckém návrhu, abychom kvótami na domácí zboží v obchodech podpořili českou potravinovou soběstačnost.
Sešly se námitky, že návrh popírá smysl společného evropského trhu. Nebo že vymezení státní hranicí nedává valný smysl. Pokud chceme více místního zboží, měly by v českobudějovických obchodech být vedle potravin z Třeboňska dodávky z Waldviertelu spíše než z Moravy. Jenomže hlavní vada tkví jinde: o soběstačnost přece vůbec nejde.
Slovo s existenciálním nádechem se nevynořilo náhodou. Používají ho oficiální statistiky ministerstva zemědělství. Ale špatně. Referují, že domácí produkce tvoří jenom 52 procent naší spotřeby vepřového a 71 procent brambor. Slovník spisovné češtiny praví, že „soběstačný“ je „vystačující se svými vlastními prostředky“. Česko ovšem nemá sebemenší potíž vypěstovat všechny zemáky a odchovat všechna prasata, která potřebuje. Namísto nich však kupujeme dovážené. Ponejvíce proto, že jsou levnější. Naše potíž není malá sobě-stačnost, nýbrž nízká sobě-kupnost.
V mnoha komoditách máme naopak velké přebytky. Česko předloni vypěstovalo o 68 procent více pšenice, než kolik spotřebovalo. Měli jsme rezervu 59 procent cukru, 13 procent ječmene, 38 procent mléka a 22 procent hovězího. Kdyby tuzemská rostlinná produkce bezezbytku přešla na biozemědělství (které opatrněji hospodaří s půdou, a proto dává o něco nižší…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
