Jak dítěti vysvětlit, kde se vzal islám a kdo je ten Mohamed, kterého nikdo nesmí nakreslit? Milena Holcová je autorka léta se pohybující na nepříliš frekventované hranici „ženské“ a cestovatelské literatury. Její nová kniha o Mohamedovi a vzniku islámu vlastně obě linie obratně propojuje. Je to životopis arabského obchodníka a později proroka Mohameda, zároveň jsou kapitoly formulovány jako návod k vyprávění dávných příběhů dětskému publiku i s poznámkami, na co klást důraz a co bude děti bavit. To vše navíc proloženo záznamem rozhovorů, které autorka vedla na tato témata s vlastní vnučkou. A její pohoršení nad dobovými poměry mírní třeba tím, že z vlastní zkušenosti vysvětluje, jak to v arabské společnosti chodilo a chodí, a dodává tím kontext historický i kulturní.
Autorka upozorňuje, že jako ateistku ji věrouka zajímá méně, ale rozhodně jí přijde důležité rozumět, jak náboženství vzniklo, proč hlásá to, co hlásá, a jak to měl Mohamed doma. A činí tak z uměřeně feministických pozic. Takže o sútrách a šaríi se tu moc nedozvíme, ale důkladně nahlédneme do života a vztahů Mohamedových manželek a pochopíme, proč nové náboženství a jeho prorok vzbuzovalo v kmenové a obchodnické společnosti Arabského poloostrova druhé poloviny prvního tisíciletí takový odpor i vášně. Právě boje mezi Mekkou, městem náboženských veletrhů, a pravověrnou Medínou, kam se první muslimové po útěku z Mekky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
