Hudba do každého ucha

Přivedli na stadiony desítky tisíc fanoušků, ale nakonec to nebyl příjemný zážitek pro nikoho. Přes vřískot šílících davů kapela neslyšela samu sebe – a v publiku to nebylo o moc lepší. Přesně to byl důvod, proč se The Beatles v roce 1966 rozhodli nadobro přestat s koncertováním. V době, kdy John Lennon utrousil poznámku, že jsou populárnější než Ježíš, byli The Beatles především výrazně oblíbenější a větší než výkony, na jaké stačila dobová aparatura. Uspořádat koncert, který by si mohla užít kapela i její příznivci, nebylo možné.

Dnes by se taková situace už neopakovala. Přesně o 40 let později, v roce 2006, odehráli jejich generační souputníci The Rolling Stones svůj nejnavštívenější koncert. Na pláž Copacabana v Riu de Janeiru podle odhadů dorazilo 1,2–1,5 milionu návštěvníků. Aby si publikum mohlo zážitek vychutnat v plné intenzitě, bylo do vzdálenosti dvou a půl kilometru od pódia instalováno 16 věží s velkými obrazovkami a soupravami reproduktorů, jež přenášely zvuk s odpovídajícím zpožděním. Všichni se s trochou představivosti mohli cítit jako v první řadě. Technický pokrok spjatý s hudbou ovšem přinesl v uplynulých dekádách také několik paradoxů.

Na jednu stranu máme možnost dokonalého zvuku, ale většina konzumentů poslouchá hudbu z YouTube na chytrých telefonech, kde si mnoho nuancí nevychutná. Stejně tak nikdy v historii nelákala živá vystoupení…