Freestyle i visací zámek
Otevírání zámků pomocí planžet, šperháků a háčků si spojujeme s lupiči. Málokdo ví, že je to také sportovní disciplína, v níž se konají i mezinárodní závody. Marek Pederzoli (32), který tzv. lockpickingu propadl, přirovnává odemykání zámků bez použití klíče k luštění rébusů či hlavolamů.
Jak byste ho definoval?
V širším slova smyslu jako otevírání zámků nedestruktivní cestou, používá se v rámci zámečnické, policejní nebo hasičské profese. Pro mnohé je to však hlavně zábava a „umění“. Vyžaduje šikovnost, trpělivost a kreativitu. Takže se lze setkat s pojmy jako hobby lockpicking, sportovní lockpicking či jednoduše locksport, kdy se v této disciplíně pořádají národní i mezinárodní klání.
Protipólem nedestruktivní cesty je logicky ta destruktivní…
To je způsob, kdy zloději vložku raději vytrhnou, rozlomí či odvrtají, než by zámky složitě otevírali planžetováním. Pokud je překážkou visací zámek, tak jej přestřihnou, nebo dveře vykopnou či vylomí páčidlem. Takže žádní filmoví lupiči-hrdinové, kteří během vteřiny otevřou šperhákem dveře. Samozřejmě pokud nejde o sofistikovanější „vloupání“ – třeba v USA se v některých korporacích nesimulují jen hackerské útoky, ale také modely, kdy nezvaní hosté překonají různá zabezpečovací zařízení v centrálách firem. Lockpickeři se pak oficiálně nebo v utajení snaží prolomit bezpečnostní bariéry.
A co zámečníci, když ve dvě ráno někdo ztratí klíče?
Ani profesionální zámečníci v praxi většinou nedestruktivní cestu nepoužívají, pokud se bavíme o našich končinách. Samozřejmě dveře nevykopnou, ale zámky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
