Otrok Boris
Britský parlament dočasně uhájil parlamentní demokracii, Evropa již ale Británii odepsala
Britský premiér Boris Johnson se ocitl v kuriózní situaci: po vzrušených událostech minulého týdne se stal premiérem, který musí setrvat ve svém úřadu, nemůže v něm ale vykonávat svůj záměr. Parlament mu hlasováním nerespektujícím půdorys jednotlivých stran zakázal vyvést Velkou Británii z Evropské unie bez dohody. A dokonce mu nařídil, aby, pokud dohody nedosáhne k 19. říjnu, požádal Brusel o další odklad termínu brexitu. Poslanci navíc nevyhověli jeho žádosti uspořádat v polovině října předčasné volby.
Situaci je možné popsat tak, že Boris Johnson se pokusil ochromit parlament, když chtěl maximálně omezit dobu jeho zasedání. Zákonodárný sbor se vzepjal, v rekordní době Johnsonův záměr překazil a ještě si premiéra „zotročil“ a vytvořil z něj nástroj nucený vykonávat vůli vzpurných poslanců. Johnson se ve čtvrtek nechal slyšet, že „raději bude mrtvý v příkopě“, než by se podvolil parlamentu a požádal Evropskou unii o další shovívavost. Pokud svůj výrok nemyslí doslovně a pokud poslanci během několika dní nezmění názor, zbývá mu vlastně jediná zbraň, jak se potupnému osudu vyhnout. Může se pokusit prosadit vyslovení nedůvěry své vlastní osobě, jež by pak vedlo k volbám automaticky, byť v o něco pozdějším termínu.
I ty, Jo?
Vzpoura britského parlamentu se neobešla bez politických sebeobětí. Vzpurní poslanci Konzervativní strany čelili výhrůžkám vyloučením z poslaneckého klubu, což se v podstatě rovná ukončení poslanecké kariéry. Johnsonova stranická klika nakonec…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.