Kost a naše budoucnost
Pokud se chceme posunout dál, nezbývá nám než vytrvat a spolupracovat
„Nalezená čelist překvapila vědce. Prokázala, že předchůdci lidí žili ve vysokých nadmořských výškách,“ hlásaly minulý týden různé titulky. Je to tak, naši předkové, tzv. denisované, dokázali žít ve výšce přesahující 3000 metrů. Tedy v místech, kde by většině z nás došel dech. Kost se našla na Tibetské náhorní plošině a opět nám připomněla, kolik toho o své minulosti nevíme.
Nabízí se otázka, jestli další generace porozumí té naší lépe. Nebudou nuceni číst z našeho chrupu, protože za sebou zanecháváme gigantické množství stop. Jsme větší, zdravější, nepochybně hezčí (podle našich kritérií), chytřejší, ale těžko srozumitelnější a možná ani poučenější.
Jak by se na nás dívali naši předci, kdyby věděli, že s nebývalou trpělivostí kopeme past na divokou zvěř (používám metaforu, které by mohli rozumět), ale vždy do ní nakonec naběhneme sami?
Historici říkají, že lidstvo přežilo a úspěšně se vyvinulo díky vytrvalosti a spolupráci. Ať už šlo o lov či budování a zlepšování lidských sídlišť. Pokud se chceme posunout dál a nehodláme kopat další sebepast, nezbývá nám než vytrvat a spolupracovat.
----
Závěrem ještě dvě redakční upozornění. Máme velkou radost, že naše kolegyně Ivana Svobodová a Kateřina Šafaříková získaly prestižní Novinářské ceny. Ivana za svou reportáž od jezera Lhota a Kateřina za rozhovor s Philippem Lançonem, který přežil teroristický útok na Charlie Hebdo. Respekt byl nominován ve všech možných kategoriích. Moc gratulujeme.
Mohlo by vás zaujmout:
Přečtěte si články Respektu, které získaly Novinářskou cenu
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.