Povedený rok 2019
Prostor pro kritickou novinařinu se v české společnosti zmenšuje, ale díky vaší podpoře se můžeme snažit dál
Je tu opět konec roku a já se odhodlávám napsat, že mám pocit, jako bych loňský poslední editorial psal včera. Ale protože je to klišé a klišé je zabiják novinařiny a kritického myšlení, tak nebudu porcovat medvěda, dokud běhá po lese, myšlenku zametu pod koberec a vygeneruji závěr, že mám pocit, že jsem ho psal předevčírem.
I letos najdete ve vánočním dvojčísle literární přílohu, která vznikala pod vedením Jana H. Vitvara. Tématem je svoboda – ostatně příští rok oslavíme třicet let od sametové revoluce – a přispěli nám mimo jiné Bianca Bellová, Vratislav Brabenec, Jakuba Katalpa, Anna Bolavá a další. Ilustracemi je tentokrát provází Tomáš Císařovský a máte se opravdu nač těšit.


Závěrem bych vám rád poděkoval za vaši přízeň. Prostor pro kritickou novinařinu se v české společnosti zmenšuje, ale díky vaší podpoře se můžeme snažit dál. Moc si toho vážíme.
Přeji vám za celou redakci krásné svátky, a i když další číslo vyjde ještě v letošním roce (tedy 31. 12.), dovoluji si popřát vám už nyní vše nejlepší v roce 2019. Potěší nás, pokud vám i v roce, kdy Respekt oslaví třicáté narozeniny, budeme moci dělat společnost.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















