Dlouhý stín Václava Klause
Když loni Václav Klaus vydal svou další knihu o změně klimatu, nevyvolala velkou pozornost a recenzí na ni vyšlo vlastně minimum. Doba se změnila a na rozdíl od časů před deseti lety to dnes není prezident, kdo českému publiku „vysvětluje“ problém globálního oteplování. Jedním z mála recenzentů posledního Klausova titulu byl klimatolog Radim Tolasz. I když autora ocenil pro jeho „konzistentní názorovou stabilitu“, o klimatologických pasážích knihy Zničí nás klima, nebo boj s klimatem? říká vcelku jasně: jsou odborně nesprávné, zavádějící a často záměrně manipulativní. Na tom by nebylo nic až tak překvapujícího ‒ účelově selektivní výběr zdrojů a argumentační fauly najdeme v této i předchozích Klausových knihách o klimatu. Pozoruhodné spíš je, jak česká klimaskepse ztrácí dech, rozpouští se do virtuálního prostoru, propojuje se s konspiračními weby a nachází živnou půdu v prostředí odpůrců Bruselu a zastánců „tradičních hodnot“.
Oslabení klimaskeptické fronty ovšem zdaleka neznamená, že se z Čechů stává národ ochotný bez výhrad přijmout mezinárodní vědecký konsenzus, podle kterého se planeta otepluje, přičemž hlavním důvodem je s pravděpodobností hraničící s jistotou činnost člověka. Češi o tom stále pochybují více než veřejnost v jiných evropských zemích. Chceme-li to změnit, musíme nejen rozumět taktice klimaskeptiků, ale také chápat, proč u nás debata o klimatu vázne…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
