Šest odstínů hnědé

Xenofobové už stihli zabodovat v zemích, které obklopují Českou republiku. Na západě se protiuprchlická Alternativa pro Německo ustálila na dvoumístných preferencích, na jihu v prezidentských volbách dostal polovinu hlasů pravicový populista Norbert Hofer, na východě dál stoupá hvězda otevřeně rasistického Mariana Kotleby. V Česku zatím extremisté na příliš mnoho volených funkcí nedosáhli. Nadcházející krajské volby to ale mohou změnit.

Ve většině krajů kandiduje šest stran, které svůj program postavily na strachu z migrace a cizinců. Až na výjimky nejde o politické nováčky, ale o strany, které většinou vznikly z jiných pohnutek, než je odpor k migraci – toto téma objevily až po loňské uprchlické vlně směřující do Evropy ze Sýrie a dalších zemí. Třeba Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) dříve těžila z odporu části českého voličstva vůči Romům. Tomáš Vandas a jeho „dělníci“ prosluli organizováním protiromských pochodů v severních Čechách. DSSS v koalici s Národními socialisty-LEV21 mají podle průzkumu agentury Phoenix research šanci získat v Ústeckém kraji šest procent hlasů – a tedy i křesla na hejtmanství.

Je vás moc

Jedinou radikální stranou, která má šanci na úspěch ve více krajích, je koalice Strany přímé demokracie a Strany práv občanů (SPD + SPO). Politické spojení, jehož nejznámějšími tvářemi jsou poslanec Tomio Okamura a senátor Jan Veleba, má podle údajů agentury Median ve většině krajů šanci získat pět až osm procent hlasů. „Pokud nechceme…