Mají politici říkat, že Evropa je křesťanská?
Petr Honzejk, Tomáš Lindner, Jindřich Šídlo, Marek Švehla.
Norští muslimové v Oslu
Britský premiér David Cameron schytal kritiku za prohlášení, že Británie je křesťanskou zemí. Připadá vám potřebné něco takového říkat? A je Evropa křesťanským kontinentem?


Jindřich Šídlo: Asi je jasné, proč to měsíc před evropskými a rok před všeobecnými volbami říká. Mimochodem, docela pěkně se mu vysmál Blairův spin doctor Alastair Campbell, když připomněl Cameronův nedávný výrok, že jeho víra je – volně přeloženo – dost vlažná.
Petr Honzejk: Evropu bez křesťanství myslet nelze. Vždyť základ v křesťanské tradici má každé druhé úsloví, ať už ho použije věřící člověk nebo zatvrzelý ateista. Takže ano, Evropa je křesťanský kontinent. Jeho problémem ovšem je, že se za to některé jeho části trochu stydí – viz kritika Camerona.
Jindřich Šídlo: Cameron není kritizován kvůli tomu, že se někdo stydí, ale kvůli zjevné účelovosti jeho výroku.
Marek Švehla: Ale taky kvůli tomu, že se – aspoň podle kritiků – mýlí. Pokud má jít o tradice, tak Evropa je minimálně i židovská.
Marek Švehla: Pokud však má jít o islám, poučná je Indie. Velmi dlouho existovala jako hinduistická země, teď ji tak ale nazývají jen extremisté. Její muslimská podstata se bere jako daná. A to mají hinduisti s islámem neskonale horší zkušenosti než Evropa.
Petr Honzejk: Marku, křesťanství je v jazyce, v krajině, v kalendáři, ve jménech… Proč jsem extremista, když nejsem ochotný si toho nevšimnout?
Marek Švehla: Nejsi extremista. Jen se těžko smiřuješ s realitou, stejně jako se s ní kdysi určitě těžko smiřovali Indové. Těmi extremisty jsem myslel extremisty mezi indickými politiky. Samozřejmě spousta běžných lidí říká různé věci.
Jindřich Šídlo: Je to celkem zajímavá akademická debata, jen mi tady jaksi chybí druhý Cameronův krok. Proč to vlastně teď říká? Rozčílil ho návrat muslima Mesuta Özila do sestavy Arsenalu?
Petr Honzejk: Akademická debata… Pro mě prostě není problém, proč to říká, zajímavější mi přijde, že to někoho vzrušuje…
Marek Švehla: Jasně, Cameron to říká kvůli UKIP (Strana za nezávislost Spojeného království – pozn. red.). Něco to ale vypovídá o skutečné realitě, nikoli jen politické nebo mediální. Prostě máme potřebu ubezpečovat se, že Británie, Evropa, Česko atd. jsou naše, křesťanské.
Petr Honzejk: No, u nás se - pokud si všímám - ubezpečujeme o pravém opaku. Například populární snahou odrbat církve zpochybňováním už uzavřené dohody o majetkovém vyrovnání.
Jindřich Šídlo: Co s tím má společného Cameron?
Tomáš Lindner: Pochopitelně to vzrušuje. Má se evropský lídr takhle vymezovat ve chvíli, kdy všude v Evropě posilují protiimigrantské strany a v módě je nadávat na muslimy? Když to řeknu pateticky, tak teď spíš potřebujeme politiky, kteří – jako bývalý německý křesťanskodemokratický prezident – řeknou, že Evropa je domovem pro všechny.
Marek Švehla: Má to říct, i když kvůli tomu prohraje volby?
Tomáš Lindner: A prohrál by je kvůli tomu? Od CDU po tom zmíněném prohlášení moc křesťanských voličů neuteklo; mají teď mimochodem první muslimskou poslankyni, křesťani jedni němečtí…
A zvýší se mainstreamovému politikovi opravdu preference, když odsoudí multikulti? Doklad pro to, myslím, není… Když Cameron nechtěl riskovat a něco tak „revolučního“ říkat, mohl pořád mlčet nebo mluvit o něčem úplně jiném a podstatnějším.
Petr Honzejk: On se „domov pro všechny“ nějak vylučuje s křesťanstvím? Chystá se kruciáta? Aby mě něco neušlo…
Marek Švehla: Ve chvíli, kdy si řekneme, že Česko je nejen křesťanské, ale i muslimské (jakkoli to zní divně), asi nebude tak snadné bránit stavbě mešit. V tom chápu význam toho „domova pro všechny“.
Tomáš Lindner: Je rozdíl mezi tím, jestli řeknu „Evropa je křesťanská“,nebo jestli řeknu „Evropa je dnes křesťanská, židovská a také muslimská“.
Marek Švehla: Podle mě o tom mají minimálně mlčet. Osobně se netřesu na islám jako podstanou součást zdejší náboženské krajiny; ale podobné řeči politiků prozrazují jejich slabost, bojácnost, zpozdilost ve vnímání světa kolem nás.
Petr Honzejk: Dovolím si „zpozdile“ trvat na tom, že bez islámu by Evropa byla Evropou, bez křesťanství ne. V tomto smyslu je křesťanská. Na připomínce tohoto nic špatného nevidím. Naopak. Je snad povědomí o identitě nutně spojené s netolerancí?
Petr Honzejk: Pro pořádek dodávám, že by Evropa nebyla Evropou ani bez ateismu, což je dnes nejrozšířenější evropské „náboženství“. Zajímavé v téhle souvislosti je, že v islámských zemích (těm se smí takto říkat, pokud vím) na ateismus v podstatě nenarazíme.
Marek Švehla: Koukám, že můj argument s Indií nezafungoval. Zkusím to znova: i v Indii si do středověku mohli říkat, že islám je tam cizí. Dnes se sluší říkat, že tam je stejně doma jako hinduismus. V politické rovině se neřeší, co bylo dřív, jakých jmen je víc nebo kolik je kde svatyň. Stejné to začíná být v Evropě. Islám tu začíná být doma, i když to v Česku není vidět. Čím dřív to vezmeme na vědomí, tím lépe.
Marek Švehla: Ohánět se v politice křesťanskou Evropu je prostě trapas; zbytečné popichování někoho, koho tak jako tak nevystěhujeme.
Petr Honzejk: Ano. Vedeni křesťanskou láskou k bližnímu řekněme: Chovejte se tu jako doma.
Jindřich Šídlo: Jen tedy, že Británie je plná přistěhovalců různých vyznání, kterým kdysi Britové sami rádi řekli: Buďte tu doma.
Marek Švehla: „Jako doma“ nic neznamená, „doma“ je lepší. Imigranti se ale obvykle stejně neptají, prostě tam doma jsou. Už v druhé generaci mají pocit, že je to jejich země. A když praktikují islám, tak je křesťanské kořeny zajímají asi tak jako nás husiti – takže skoro vůbec.
Marek Švehla: Taková je realita, kterou buď Cameron vezme na vědomí, nebo ne. Když ne, tak možná získá nějaké hlasy navíc, ale bude směšný.
Petr Honzejk: Doufám, že ho aspoň někdo z Lutonu nezabije.
Jindřich Šídlo: Proč?
Petr Honzejk: Inu, popichuje, jak píše Marek.
Marek Švehla: To abych lítal na Stansted, jestli se v Lutonu zabíjí…
Jindřich Šídlo: Obávám se, že i na Stanstedu nějaké muslimy potkáš. A to už vůbec nemluvím o Londýně!
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.



















