Hlad po fosforu
Některé zdroje nelze nahradit. Jejich nedostatek přitom již zřejmě začínáme pociťovat. Současná hospodářská krize může být první známkou, že lidstvo naráží na limity dalšího rozvoje.
Když v roce 1972 vyšla kniha Meze růstu, rozproudila celosvětovou diskusi, která pokračuje dodnes. Na jedné straně byla kniha vychvalována coby revoluční dílo, které první upozornilo na možnost globálního vyčerpání zdrojů. Na druhé straně ji kritici napadali pro zjednodušování a nedostatečné zohledňování lidské kreativity, jež ze své přirozenosti meze překonává, a později také proto, že některé předpovědi (zvláště prognózy týkající se ropy a obecně fosilních paliv) se nepotvrdily. Dnes, po čtyřiceti letech, se začíná ukazovat, že určité meze pro další rozvoj civilizace a lidstva jednoznačně existují a že zřejmě žijeme právě v době, kdy na ně začínáme narážet.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 160 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Bod zlomu: Otázky světa 20265 minut
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
Annalena Baerbock24. 2. 2026
