Co mají společného vášnivá debata o plánované mešitě nedaleko Ground Zero, vyhoštění amerických milionářů z Maroka, loňský zákaz stavby minaretů ve Švýcarsku a nedávný zákaz nošení burky ve Francii? O všech čtyřech událostech se v západních médiích píše jako o problémech náboženské snášenlivosti. V tom však není podstata věci. Jsou to totiž všechno symptomy toho, co slavný Samuel Huntington nazval „střetem civilizací“, konkrétně jsou to symptomy střetu islámu a Západu.
Rozložení sil
I pro ty, kdo si pamatují ten pozoruhodný titul Huntingtonovy knihy, stojí za to ve zkratce shrnout její hlavní tezi. Autor napsal, že svět se po studené válce skládá ze sedmi nebo osmi historických civilizací, z nichž nejdůležitější jsou západní, muslimská a konfuciánská.
Rozložení sil mezi těmito civilizacemi se podle něj mění. Relativní síla Západu upadá, islám prožívá prudkou demografickou expanzi a asijské civilizace – především Čína – jsou ekonomicky na vzestupu. Huntington dále tvrdil, že se rodí nové civilizační uspořádání světa, v němž kulturně spřízněné státy budou vzájemně spolupracovat a seskupovat se kolem vedoucích států v rámci své civilizace.
Západ se pro své univerzalistické ambice dostává do stále větších konfliktů s ostatními civilizacemi, nejvážnější je to v případě islámu a Číny. A přežije jen tehdy, pokud Američané, Evropané a další představitelé Západu dokážou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
