Nádherný rozklad perverze
Co pro vás osobně znamenala krize – tedy jaké poučení a životní zkušenosti jste si z ní odnesl a co vnímáte jako její klíčové aspekty? Co jste se díky ní dozvěděl o vaší práci a jejím smyslu pro společnost?
Pro nezávislé režiséry a autory tu problém s financováním čehokoli vždy byl a je. Díky krizi je teď ale hledání témat a realizačních procesů – v ještě stísněnějších podmínkách – naopak inspirující. Lidé různých generací a zaměření se dávají dohromady, aby vůbec obstáli. Bortí se zkostnatělé finanční nadnárodní struktury, které ovládala bohatá média a takto dirigovala dění ve společnosti. Snažit se musí každý stejně. Zároveň se technologie svým zlevněním zdemokratizovala, a kdo chce a má co říct, má možnost.
Nové zajímavé věci se ale neodehrávají v Hollywoodu ani na Barrandově, protože ani jedno z těchto míst – podobně jako klasická kinematografie a televize v podobě, jak je známe – už vlastně neexistuje. Očekávám, že přijde množství levných, upřímných, ale také burcujících filmů, které nevzniknou jen pro potřebu jinak úplně zpervertovaného bortícího se trhu.
O jak důležitý moment ve světovém, a především evropském vývoji podle vás jde? Je krize jen dílčí epizodou, která už je pomalu pryč, nebo je to naopak fatální křižovatka ve vývoji demokratického Západu? Co se bude v blízkých letech s naším (finančním) světem dít?
Obecně platí, že přehodnocení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
