Továrny na zážitky
Česká muzea jsou v pohybu. Budovy se často poprvé ve své historii rekonstruují, expozice se obměňují, muzea stojí o návštěvníky. Přesto někde stále vládne nuda. Pokoušeli jsme se zjistit proč.
Dobrý den, tudy vcházíte do expozice Křižovatky české a československé státnosti, od první republiky do současnosti. Nebo můžete vyjet výtahem a prohlédnout si prezidentský salonek a vyhlídku,“ říká milá starší paní u vchodu. „Tady jste ve slavnostním sále, pokud chcete, povím vám něco o historii,“ nabídne za chvíli její kolega.
Nepřipravený návštěvník nové expozice soudobých českých dějin umístěné v Národním památníku na hoře Vítkov v Praze může být informovaností a vlídností personálu snadno zaskočen. Dosud jsme totiž v muzeích a galeriích slýchali spíš protáhlé sykavkovité „nesahat“. Jenže památník na Vítkově není obyčejné muzeum. Budova je sama o sobě exponátem: postavená na konci třicátých let měla oslavit hrdinství československých legionářů a dodnes trochu připomíná chrám. Uvnitř je návštěvník obklopen mramorem, vysokými stropy, barevnými vitrážemi, zlacenými mozaikami, bronzovými sochami. Až červené čalounění židlí a výmalba ve slavnostním sále působí na pietním místě nečekaně optimisticky. Modrá tapeta v prezidentském salonku nese motivy ptáků z roucha, které se našlo v hrobce českých králů ve svatovítské katedrále. Když se pak komunisti v padesátých letech rozhodli udělat z památníku mauzoleum pro tělesné ostatky Klementa Gottwalda, doplnili výzdobu ve stylu socialistického realismu. Od té doby si památník nesl pečeť neoblíbenosti. Teď ale díky nejnovější…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
