Mám jen jedinou ránu
Na vzdálenost padesáti metrů dokáže rozpůlit kulku o ostří nože. Před pár týdny zvítězil na mezinárodní soutěži odstřelovačů v Budapešti, které se zúčastnilo kolem devadesátky nejlepších policistů a vojáků z patnácti států světa, včetně USA. Nadpraporčík, který si říká „Václav“ (33), je členem policejní zásahové jednotky Ústeckého kraje.
Jaké dovednosti jste jako odstřelovač musel prokázat?
Třeba na sto třicet metrů čistě prostřelit nábojnici nebo na padesát trefit ostří zabodnutého nože tak, aby se o něj kulka rozpůlila. Nebo se střílí z kopce dolů pod úhlem, přes clonu vody…
Jak jste se k takovému povolání vůbec dostal? A kolik je v Česku odstřelovačů?
Odstřelovači jsou u policie v každém kraji, celkem nás je kolem sedmdesáti. Já jsem nastoupil k policii před dvanácti lety jako idealista, který chce chránit zákon. Předtím jsem pracoval jako soustružník na šachtě. Po třech letech práce řadového policisty jsem pak udělal výběrové testy k zásahové jednotce. K pušce už to pak byl jen krůček: po třech letech, kdy jsem chodil do akcí jako obyčejný bojovník, se uvolnilo místo odstřelovače. Vybrali mě, abych to zkusil, a ono mně to zkrátka šlo.
Co má odstřelovač vlastně za úkol?
Pozorovat a jistit ze střechy nějaký dům či jeho vchod, okno, kde se schovává pachatel. Pracujeme ve dvoučlenném týmu společně s pozorovatelem. Samozřejmě pachatelé jsou často ozbrojení. Převážně jsou to dealeři či výrobci drog nebo pachatelé loupežných přepadení. Někdy je – jako třeba Kajínka – překvapíme ve spánku, jindy na ně narazíme za nějakou barikádou s mačetou v ruce. Mým úkolem je pak celou skupinu jako střelec krýt. Pokud by bylo nejhůř, pak musím zločince zneškodnit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
