Oběti a pachatelé

Reportáž o tom, proč mladí Palestinci umí tak přesně házet kameny

Molotovův koktejl už hoří – uprostřed kulturního centra v uprchlickém táboře Duhajšá. Mladík ho brzo odhodí, nejspíš z okna a nejradši přímo na nepřítele: na izraelské vojáky.

Najednou kolem něj proběhnou palestinští kluci. Jdou právě cvičit breakdance a molotovu si vůbec nevšímají. Přitom toho muže znají, procházejí kolem něj každý den. Je totiž jen namalovaný na zdi, na schodišti zdejšího kulturního centra, kde právě probíhá palestinská verze letního dětského tábora. Malba na zdi zosobňuje všudypřítomné násilí blízkovýchodního konfliktu a života tady v Duhajšá, jižně od Betléma na Západním břehu Jordánu.

Válka zde překrývá všechny každodenní činnosti, a to i během letního tábora. Děti se učí taneční kroky, vymýšlí texty písní, dívají se na filmy. Ale náměty celé této zábavy jsou prakticky bez výjimky politické – palestinská Nakba (arabsky katastrofa; označuje palestinský exodus z roku 1984; pozn. red.), rok 1948, kdy vznikl Stát Izrael, palestinské „právo na návrat“, zeď, izraelská armáda.

Duhajšá je jedním z devatenácti palestinských táborů na Západním břehu, největší v okolí Betléma a jen pár kilometrů od Jeruzaléma. Před šedesáti lety tu Palestinci postavili své první stany. Museli, protože je během tehdejší války izraelští vojáci vyhnali z…