Ochlazování světa

Ve světovém oceánu působí tři tisíce malých plovoucích robotů Argo. Pomalu se noří do hloubky kolem dvou kilometrů a pak pomalu vystoupají na hladinu. Celou dobu měří teplotu a salinitu. Data pak vyšlou přes satelit do řídicího centra. Měření probíhají od roku 2003 a celou tu dobu se ukazuje, že se teplota do několika set metrů hloubky nemění či spíš mírně klesá. Teplotu vzduchu zaznamenávají družice a ty říkají, že za posledních deset let se teplota atmosféry zvýšila nejvíc o tři setiny stupně Celsia. Tedy o nic.

Co se děje? Posledních několik let se svět jako celek neotepluje. Hlavní příčinou je asi neobvykle hluboké minimum sluneční činnosti, které se nejspíš v květnu 2013 změní na nevýrazné maximum. Teplota světového oceánu je do značné míry závislá na systému mořských proudů, tedy na dlouhodobé atlantské a pacifické oscilaci (PDO a AMO), jejíž základní cyklus je 30 až 40 let. Počátky obou oscilací se datují do doby zhruba před deseti lety, takže celý cyklus by mohl trvat do roku 2035.

Svět si lze představit jako hotelový pokoj v Chartúmu. Je teplý, protože v atmosféře je hodně skleníkových plynů. Ale zároveň také mořská klimatizace běží naplno. Slunce se nepřetrhne a oceány se líně převalují. Jenže jsme v Chartúmu a klimatizace není moc spolehlivá, takže občas úplně vypne a tehdy nastane hodně horký rok. Jindy je klimatizace nastavena moc nízko, kousek nad úroveň malé doby ledové,…