Vrby místo řepky

Europoslanci se v polovině prosince chystají hlasovat o důležité legislativě. Stanoví, že do konce příštího desetiletí mají deset procent spotřeby ropy v Unii nahradit motorová paliva ze zemědělských plodin. Tedy takzvaná biopaliva nebo – lépe – agropaliva.

V Evropském parlamentu se bude diskutovat hlavně o tom, zda pálení zemědělských plodin v motorech aut nepovede ke zdražování potravin či kácení tropických pralesů. Základní otázka zní ovšem jinak: neznamenají agropaliva plýtvání zelenými zdroji dokonce i v případě, že by se podařilo tyto nepříjemné důsledky minimalizovat? Evropa není nafukovací a ve frontě na zemědělskou půdu stojí celá řada zájemců. Proto se vyplatí pečlivě počítat, než se rozhodneme, jak volná pole využít.

Pokud nechceme energetiku založit na vysávání rozvojového světa, nabízí se otázka: kolik půdy v Unii vlastně máme? Přesněji řečeno, kolik zbývá, pokud zajistíme výrobu potravin, budeme počítat s rostoucím podílem ekologického zemědělství, vyhradíme pozemky pro ochranu přírody a vyloučíme rozorávání luk nebo kácení lesů? Právě tohle předloni počítala studie oficiální Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), dnes patrně nejpozoruhodnějšího ekologického think tanku na kontinentě. Dopočetli se, že zbývá 19 milionů hektarů. Tato plocha, velká bezmála jako trojnásobek České republiky, může teoreticky dodávat agropaliva, která pokryjí necelých 20 %…