Osvěžující temné proroctví
Dobré knihy nestárnou. O Programu pro přeživší z pera Chucka Palahniuka (1962) to platí bez výjimky. Devět let starý román vyšel v českém překladu poprvé před šesti lety; nyní jej nakladatelství Odeon vydává znovu – a dělá dobře.
Dobré knihy nestárnou. O Programu pro přeživší z pera Chucka Palahniuka (1962) to platí bez výjimky. Devět let starý román vyšel v českém překladu poprvé před šesti lety; nyní jej nakladatelství Odeon vydává znovu – a dělá dobře. Mimo jiné tím vybočuje z obvyklé praxe, kdy nakladatel po vyprodání titulu – pokud zrovna nejde o něco tak masivně populárního jako Harry Potter – ztrácí o knihu zájem a čtenáři, jimž se nepoštěstilo dostat se k ní včas, mají prostě smůlu.
Program pro přeživší je asi nejlepší Palahniukův román. Pravda, postrádá onu vzteklou dynamiku Klubu rváčů a snad i některé rafinovanosti pozdějších děl, nicméně to vše bohatě vynahrazuje svým apokalyptickým rozměrem. Děsivý obraz světa, který Palahniuk ve svém románu vykresluje, není nepodobný paranoidním vizím dalších velkých spisovatelů americké současnosti, třeba Thomase Pynchona nebo Dona DeLilla: nitky náboženského fanatismu se zde proplétají s nitkami marketingu a masové manipulace. Samotný příběh možná není tak skvěle propracovaný jako opusy obou výše zmíněných autorů, přesto není o nic méně přesvědčivý. Navíc – a to působí v kontextu apokalypticky laděné literatury velice osvěživě – Palahniukovi není cizí smysl pro humor. I když je to humor místy dost černý.
Únik ze světa
„Jestli posloucháte, tak vás čeká…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
