Má se ještě vyhazovat z práce kvůli minulosti?
Bývalý člen Lidových milicí František Lambert zastává vysokou funkci v České televizi.
Bývalý člen Lidových milicí František Lambert zastává vysokou funkci v České televizi. Přední český sociolog Ivo Možný si myslí, že to je v pořádku a že je třeba už konečně přestat s kádrováním lidí podle jejich minulosti. Komentátor Respektu má jiný názor.
Ivo Možný
profesor sociologie a sociální filozofie
Nejde o to, že v 80. letech už byli milicionáři všechno jiné než úderná pěst dělnické třídy; i kdyby jí stokrát byli, důležité přece je, jaký on je dnes!
Erik Tabery
redaktor Respektu
Problém je u lidí, kteří ochotně a vědomě kolaborovali s totalitním systémem a dnes zastávají posty, jež ovlivňují i nás ostatní. A co víc, neprojevili byť minimální pokání.
Ivo Možný:
Pomalu ve mně roste nepříjemný dojem ze série vyhazovů anebo tlaku na vyhazovy z práce či odborné pozice pro kompromitující skutky, kterých se lidé dopustili před dvaceti, třiceti i čtyřiceti lety a které se dnes stávají podmětem jejich ostrakizace.
Jde samozřejmě o spolupráci s StB a členství v Lidových milicích za starého režimu, zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. (Ti, co se namočili dříve, jsou už vesměs v penzi.) Připomněl mi to i nedávný editorial týdeníku Respekt, kde mimo jiné stálo: …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
