To si demokracie nemůže dovolit
Jürgen Habermas (1929) je významný současný filozof a sociolog.
Jürgen Habermas
(1929) je významný současný filozof a sociolog. Žije v Starnbergu. Ve svých pracích se věnuje kromě jiného koncepci veřejné sféry, analýzám demokracie a západní společnosti. Česky vyšly jeho knihy Budoucnost lidské přirozenosti, Teorie demokracie dnes, Strukturální přeměna veřejnosti, Problémy legitimity v pozdním kapitalismu a Dobíhající revoluce.
Noviny čelí obrovským výzvám: bojují na zmenšujícím se trhu a musí se prosazovat v mediálním prostředí nastaveném na zábavu. Na místa patriarchálních vydavatelů nastupují na celém světě finanční investoři, kteří mají jiný pohled na rentabilitu svých firem.
Ekonomická redakce novin Die Zeit zneklidnila před měsícem své čtenáře titulkem „Dostane se čtvrtá velmoc na buben?“. Důvodem byla alarmující zpráva, že ekonomický osud Süddeutsche Zeitung vypadá nejistě. Většina společníků se chce vzdát svých podílů. Pokud by došlo k dražbě, mohl by jeden z nejlepších německých celostátních deníků padnout do rukou finančních investorů, koncernů orientovaných na burzu nebo velkých mediálních firem. Mnozí řeknou: business as usual. Co je alarmujícího na tom, že vlastníci uplatňují své zákonné právo prodat podíly ve firmě, ať už je k tomu vede cokoliv?
Kvalita? Koho to zajímá
Krize novin, kterou v Německu začátkem roku 2002 vyvolalo zhroucení inzertního trhu, je v Süddeutsche…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
