Den hněvu
„Dánští zákazníci nejsou vítáni,“ stojí na několika obchodech na hlavní turistické ulici ve starém Damašku. Šedesátiletý Muajad vysvětluje: „Urážka proroka je pro nás červená čára.
„Dánští zákazníci nejsou vítáni,“ stojí na několika obchodech na hlavní turistické ulici ve starém Damašku. Šedesátiletý Muajad vysvětluje: „Urážka proroka je pro nás červená čára. Urážka každého z proroků je nepřípustná. Prorok je pro nás světlo, čistý člověk. Co o něm Dánové vědí?“ Proč to ale postihuje nezúčastněné turisty? „Přijde-li ke mně Dán, pozdravím ho. Vím, že ty cedule nejsou slušné, ale chci, aby se vědělo o našem hněvu, chci omluvu. Je to protest.“ A že dánská vláda neručí za nezávislé noviny? „Vždyť to není pravda. V Anglii je před soudem historik proto, že se dotkl holocaustu. Přitom islám urážet nechají. Ale k něčemu je to všechno dobré: alespoň se svět dozví, co si myslíme.“ Hamid, student veřejné správy, dává najevo spíše nezúčastněně smíšené pocity sekulárnějších Arabů nad sklenicí vína: „Nechápu, k čemu je někomu urážení ostatních. Když v mé čtvrti lepili na autobus výzvy k demonstraci, měl jsem chuť jít také, ale naštěstí jsem nešel, protože násilí není odpověď.“ V Sýrii se po demonstracích situace rychle uklidnila, dánští studenti na univerzitě se po začátečním strachu s problémy nesetkali. Švéd Nik jen dostal z poškozeného velvyslanectví, které leží ve stejném domě jako dánské, pokyn nepřibližovat se k němu během srocení lidu. Horkým tématem se ovšem staly politický kontext karikatur a svoboda tisku.
Kdyby…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
