Když zprávy, tak zadarmo
Světový novinový byznys čelí největší změně za posledních sto padesát let. Prodej velkých deníků rapidně klesá a zdá se, že noviny to mají spočítané.ž Prodej seriózních novin klesá po celé Evropě i v Americe, tradiční čtenáři vymírají a noví si už chtějí vybírat zprávy sami a zadarmo. Co za tím vězí? Je to dobrá, nebo špatná zpráva?
Světový novinový byznys čelí největší změně za posledních sto padesát let. Prodej velkých deníků rapidně klesá a zdá se, že noviny to mají spočítané. Trend je dobře patrný i u nás: průměrný prodaný náklad MF Dnes klesl za posledních deset let o desetinu, Práva o třetinu a Hospodářských novin dokonce o polovinu. Prodej seriózních novin klesá po celé Evropě i v Americe, tradiční čtenáři vymírají a noví si už chtějí vybírat zprávy sami a zadarmo. Co za tím vězí? Je to dobrá, nebo špatná zpráva?
Murdoch dětem
Haně Zirnheltové je osmadvacet a posledních několik let pracuje v Chicagu v jedné marketingové firmě. Každé ráno si v metru vezme lokální bezplatné noviny Red Eye, kde se ve zkratce dozví, co se děje ve světě, Americe a jejím městě. V poledne se podívá na hlavní zprávy České televize na internetu, později na stránku metromix.com, kde najde další čerstvé informace a zajímavé tipy, jak v Chicagu strávit příjemně večer. Všechny zprávy jsou samozřejmě zadarmo, většinou placené z reklamy. „Ale domů mi chodí Economist a Bussines Week,“ říká Hana. „Deníky nekupuju, připadá mi to zbytečné,“ dodává nakonec.
Hana je typický příklad posunu, o kterém loni mluvil americký mediální magnát Rupert Murdoch, když ohlašoval změnu filozofie svých firem a velký nástup do internetového podnikání. Počet čtenářů novin se v Americe snížil od šedesátých let o třetinu a díky…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
