Zachrání Čínu SuperStar?

Místo Maova „třídního boje“ nastupuje konfuciánské „budování harmonie“.

Je nepochybné, že v Číně se dějí velké věci. Řada světových médií včetně Respektu si povšimla čínské obdoby komerční soutěže SuperStar. Zajímavá ale byla především debata po soutěži; mnozí komentátoři totiž přišli s tím, že to byl netradiční závan demokratické soutěže v Číně. Třebaže oficiální v angličtině tištěný deník China Daily v redakčním komentáři takové souvislosti ironizoval, The Economist ve stejném duchu odpověděl a z téhož článku ocitoval závěr: „Jak by imitací demokracie mohla být volba zpěváka, který má nejmenší schopnost zpívat falešně?“ A sám pak dodal: „To ovšem je demokracie.“

Lidem ze zemí s evropskou tradicí demokracie to může připadat směšné, ale velký zájem mladých lidí o tuto soutěž vzbudil mezi čínskými intelektuály naděje, že se nová generace učí demokratickému smýšlení. Nebo je to důkaz, že Čína je před neodvratným kolapsem, jak soudí ve své knize Nastávající zhroucení Číny poradce americké právní firmy v Šanghaji Gordon Ch. Chang (viz

Respekt č. 30/2005

)?

Sázka na nevládní organizace

Komunistická strana Číny se sice může utěšovat, že má 66 milionů členů, ale čelí stále větším problémům. Chang ve své knize tvrdí, že lidé straně nevěří. Mocenské aparáty jsou si prý této situace alespoň částečně vědomy. Čelí…