Tanec na vyleštěných parketách

Zdá se, že ve střednědobé perspektivě je vstup KSČM do vlády nevyhnutelný.

V posledních třech měsících nebylo vůbec jednoduché vysvětlit známým v Nizozemsku, co se to vlastně děje v české politice. Samozřejmě, šlo uvést něco o financování bytu mladého sociálnědemokratického premiéra nebo o jeho neprůhledných kontaktech s (ne)majitelkou nevěstince. Nicméně, divná půjčka ve výši necelých 100 000 eur je na západním trhu s nemovitostmi docela malicherná částka takže předpokládat, že je kvůli tomu premiér vydíratelný, nedává valný smysl. Česká krize se příliš neobjevovala ani na stránkách tisku v Nizozemsku nebo např. v Německu. Důvody mohou být dva. Buďto krizi nelze vysvětlit čtenářům, anebo je krize tak irelevantní, že redakce zaplnily stránky raději něčím jiným. Výsledek je v obou případech stejný: zajímat se o českou politiku rovná se ztráta času.

Kultura jsem já

Václav Moravec v podstatě dospěl k stejnému závěru, a televize tak přišla o svého nejlepšího novináře a moderátora z posledních let. Klíčový byl jeho rozhovor se Stanislavem Grossem na začátku krize, kdy se ho zeptal, jestli má vůbec představu o tom, co je politická kultura. Gross něco mumlal, že přece nedělal nic zvláštního nebo zakázaného. Divák z toho nemohl usoudit nic jiného než: Politická kultura, to jsem já. Problém ovšem není ani tak v tom, že Gross si to myslí, ale v tom, že má pravdu. Stanislav Gross skutečně představuje standard české politické…