Naše Lety nad Evropou

Pokud nějaký český vlastenec ještě snad pochyboval, proč je důležité míti Unii, poslední rezoluce Evropského parlamentu mu udělala definitivně jasno. Vždyť nebýt Bruselu, byla by tahle společnost schopná nejen vytěsnit z paměti jeden ze svých kardinálních zločinů, ale dokonce v klidu pohrdat jeho oběťmi. Poté co evropští poslanci vyzvali Česko k vybudování důstojného památníku na místě koncentračního tábora v Letech u Písku, už budou kouzla se zapomněním složitější.

Zamlčovaný fakt, že tady za druhé republiky vznikl koncentrák pro Romy, ve kterém česká stráž hlídala nacistům vězně určené k vyvraždění, způsobil počátkem 90. let jistý společenský šok. Do Let začali na výročí konce války jezdit politici i novináři a pronášeli rozhořčená slova o strašných chvílích, které se nesmějí opakovat. Nemohli ale mluvit přímo v místě někdejšího koncentráku, tam už totiž stál – vepřín. To byl zpočátku šok číslo dvě, který přinesl další várku rozhořčených slov o pietě, okamžitém zákroku, nutnosti pokání a podobně. Jenomže pak vyšlo najevo, že by kvůli té pietě bylo nutné utratit třeba i pár desítek milionů za vykoupený majetek, a do horkých hlav se vrátil rozum. Po patnácti letech svobody jsme se úspěšně dostali tam, kde jsme byli za starých dobrých časů: na Lety se zapomnělo a vepřín tam stojí dál.

Do téhle celonárodní senility ale najednou vtrhla čerstvá a zkušenější síla. Delegát německých Zelených Milan Horáček uspořádal v Bruselu výstavu „Lety u Písku &–…