Sudety na vlastní kůži
Sudetské téma patří k nejožehavějším otázkám české veřejné debaty. Kniha Josefa Škrábka Včerejší strach s podtitulem Jaké to bylo mezi Čechy a Němci? A jaké to bude… znamená úctyhodný pokus o zachycení terénu, v němž fakta nerozlišitelně splývají s emocemi a osobní zkušenost se leckdy vymyká historickým konstrukcím.
Pro pětasedmdesátiletého autora, jenž vyrostl v rodině českého listonoše usazené v německé vsi, kde také bezprostředně zažil sudetský aktivismus, vynucený odchod Čechů v roce 1938 i brutální poválečnou odplatu na Němcích, se tato problematika stala předmětem celoživotního promýšlení a zvažování. Jeho kniha, to není jen text, souhrn poznatků, příběhů, úvah a vzpomínek, ale také pádné gesto, jež do leckdy účelové debaty vnáší opravdovost. Mimořádná je ostatně už její geneze – autor na její vydání obětoval téměř celou finanční náhradu, kterou obdržel od státu za své věznění v 50. letech.
Z vlastního pohledu
O pozornost čtenářů se Josef Škrábek neuchází jako profesionální historik, ale od počátku dává najevo osobní a občanské pohnutky své práce. Na odbornou literaturu se ovšem často odvolává. V dílčích podrobnostech by s ním odborníci asi mohli polemizovat, jeho cílem však nebylo upozornit na neznámé skutečnosti, ale spíš najít vyvážený přístup k tomu, co známe.
Východiskem se Škrábkovi staly především vlastní zážitky. Před válkou žil ve Valči na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
