První obžaloba za IPB je u soudu
Tříapůlleté vyšetřování příčin pádu Investiční a poštovní banky (IPB) přineslo první ovoce. Pražský soudce Petr Braun začne v polovině února projednávat případ podnikatelky obžalované z podvodu ve výši 120 milionů korun. To je ale jediná dobrá zpráva. Většinu trestních oznámení za podezřelé obchody vytunelované banky policie odložila. A u tří případů, v nichž už někoho obvinila, není schopna dokončit vyšetřování.
Tříapůlleté vyšetřování příčin pádu Investiční a poštovní banky (IPB) přineslo první ovoce. Pražský soudce Petr Braun začne v polovině února projednávat případ podnikatelky obžalované z podvodu ve výši 120 milionů korun.
To je ale jediná dobrá zpráva. Většinu trestních oznámení za podezřelé obchody vytunelované banky policie odložila. A u tří případů, v nichž už někoho obvinila, není schopna dokončit vyšetřování.
Plastika za 300 milionů
Počátkem devadesátých let měla trojice pražských podnikatelů v čele s Petrem Kádnerem nápad: v centru metropole vybudují luxusní kliniku pro movitou klientelu. Svým snem nadchli i bankéře z IPB, kteří jejich firmě PKP Medico v červnu 1994 půjčili 120 milionů korun. Úvěr za PKP tehdy podepsala podnikatelka Nina Suškevičová. Na rekonstrukci sídla kliniky to však nestačilo a banka proto firmě v následujících třech letech poskytla další úvěry. Celkový dluh u IPB nakonec přesáhl 300 milionů korun a v dubnu 2000 PKP Medico skončilo v konkurzu a absolutně bez majetku.
Klinika nicméně pod vedením Kádnera funguje dál a podle svých internetových stránek (www.ghc.cz) stále poskytuje vše od jednotlivých vyšetření přes kosmetické služby, plastické operace až po komplexní vyšetření těla. Jak to? V prosinci 1998 totiž Kádner postupně převedl veškerý majetek zdravotního zařízení na spřízněné firmy a prázdnou slupku PKP Medico poslal dva měsíce před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
