Prodi a démoni Evropy
Šéf Evropské komise Romano Prodi minulý týden hned dvakrát změnil své rozhodnutí. Konferenci o antisemitismu v Evropě, kterou sám navrhl a jež má proběhnout příští měsíc v Bruselu, nejdříve náhle zrušil. Dva dny nato ovšem řekl, že přípravy pokračují beze změny. Důvod? Dva zástupci Světového a Evropského židovského kongresu napsali do pondělních Financial Times článek, v němž exekutivu EU nařkli z antisemitismu. Uvedli, že ten „lze vyjádřit ve dvou formách – činností a nečinností – a Evropská komise je vinna oběma“. Prodi reagoval zmíněným stornem. Nicméně pak ho uklidnil samotný ředitel Světového židovského kongresu Israel Singer, že text nevyjadřuje stanovisko jeho organizace, a Prodi se vrátil ke svému původnímu plánu.
Je chyba, že Prodi reagoval na jeden článek odvoláním velmi potřebného setkání, na němž by měl i prostor svůj úřad bránit. A je dobře, že si to nakonec – doufejme definitivně – rozmyslel. Nejde tu samozřejmě o to, zda se uskuteční jeden z bezpočtu unijních seminářů. Klíčové je téma. Antisemitismus v dnešní Evropě se totiž takto oficiálně na bruselský stůl dostane vůbec poprvé. Je nejvyšší čas. Znepokojujících zpráv totiž přibývá. Jednou z nich byl průzkum Eurobarometru, podle nějž Evropané považují za největší hrozbu světovému míru Izrael, jinou fakt, že až do loňska Unie neváhala financovat palestinský Hamas, či to, že se známý francouzský antiglobalista José Bové dočkal téhož potlesku evropských intelektuálů…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
